V Kosovu v současnosti působí společně v jednom praporu 400 českých a 100 slovenských vojáků.
Náčelník generálního štábu Pavel Štefka jim během své návštěvy předal medaile NATO za službu v této misi.
Během dopoledne Štefka jednal v Prištině s vrchním velitelem mise KFOR, německým generálem Hogarem Kammerhoffem. "On měl jen jeden požadavek: abychom počty našich vojsk už dále nesnižovali," citovala Štefku agentura ČTK.
Stahování sil z Kosova kromě České republiky avizovaly i další státy, mezi které patří například Norsko. S mírnou redukcí počítá i samotná Severoatlantická aliance.
Nad bezpečností v oblasti bdí asi 20 tisíc aliančních vojáků - v první fázi čítala mise přes 50 tisíc mužů. Operace KFOR byla dosud nejpočetnější misí pod velením aliance.
Stahování sil by se však podle generálního tajemníka NATO Jaap de Hoop Scheffera mělo dotknout převážně Bosny a Hercegoviny, kde působí 12 tisíc vojáků v misi SFOR.
Kosovo je součástí Srbska a Černé Hory. Od vojenského zásahu aliance proti bývalému jugoslávskému prezidentovi Slobodanu Miloševičovi v roce 1999 však zůstává pod správou OSN a NATO.
Snížení počtu vojáků v kosovské misi je jednou z podmínek, kterou požaduje opoziční strana ODS pro vyslání více než stovky elitních bojovníků do Afghánistánu. Tam by se měli zapojit po boku Američanů do pátrání po teroristech z Al-Kajdy a zbytcích přívrženců Talibanu. Poslanecká sněmovna má o afghánské misi hlasovat už tento pátek.
Snížení počtu vojáků si pode armády vynutí i změnu způsobu jejich práce. Místo sledování situace z pevných bodů střežících určitou oblast budou nyní třeba i několik dní hlídkovat po celém území provincie a budou muset rychle reagovat na případná ohrožení.
Jak informovala tisková služba ministerstva obrany, čeští vojáci se změny připravují. Do terénu několikrát cvičně vyjeli se vším potřebným vybavením, které budou na delší hlídky potřebovat. V květnu by kontingent měli vystřídat čerstvé síly z Tábora.
Proto na příští manévry v Kosovu vyjede z České republiky i několik vojáků budoucí rotace, aby získali zkušenosti.
Velení znovu uvažuje o způsobu ochrany míst, jako je pravoslavný kostel v Podujevu, nebo několika Srby obývaná osada Sekirača, kde nyní neustále hlídkuje jen pár vojáků praporu.
Agentura ČTK v této souvislosti citovala českou velvyslankyni v Bělehradu Juditu Šťouračovou. Podle ní je právě ochrana Sekirači je jedním z důvodů, proč je práce českých a slovenských vojáků KFOR vnímána kladně i v Srbsku.
"Česká republika nikdy neměla v Srbsku a v Černé Hoře přídomek nepřátelské země," poznamenala velvyslankyně. Netroufala si však hodnotit, jak připravované zmenšení KFOR ovlivní bezpečnostní situaci v převážně Albánci obývaném Kosovu.
