StB přečetla miliony soukromých dopisů

  21:55aktualizováno  21:55
P r a h a - Odposlouchávání, čtení soukromých dopisů, filmování a jiné metody vpádů do soukromí dosáhly během totalitní éry podle nejnovější podrobné studie Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) šokujících rozměrů. Vůbec nikdo si nemohl být jistý: StB rozlepila a přečetla desítky milionů dopisů ročně a odposlouchávala tisíce telefonních hovorů. "Dopis kohokoli komukoli mohl být otevřen," říká autor studie Daniel Povolný z odboru dokumentace ÚDV. S trochou nadsázky se dá říci, že špiclování obyvatel bylo samostatným průmyslovým odvětvím, které zaměstnávalo stovky a nepřímo tisíce lidí.

"Zjištění získaná operativní technikou demoralizovala lidi při výsleších. Měli pak pocit, že 'oni' na ně všechno vědí," vysvětluje náměstek ÚDV Pavel Bret.

Tehdejší režim také tímto způsobem pořádal svérázné průzkumy veřejného mínění: otevíraly se namátkově dopisy a jejich čtením se zjišťovala nálada ve společnosti.

Cenzura se odborně nazývala Prověrka korespondence a začala ve velkém poprvé v roce 1949. V roce 1966 už prošlo rukama příslušníků tajné bezpečnosti neuvěřitelných devětadevadesát milionů zásilek. Umožnilo to nové zařízení s krycím názvem JEZERO (ve skutečnosti šlo o velkou napařovačku k rozlepování zásilek a pneumatický lis k jejich opětnému zalepování).

A pokud kontrolované dopisy obsahovaly peníze, měl adresát smůlu: všechny bankovky, které byly v dopisech, končily v rukou příslušníků tajné policie. Nebyly to malé částky. Například jen z dopisů určených původně Barboře G. z Prahy získala StB 180 000 korun. Paní totiž za poplatek nejméně deseti korun rozesílala horoskopy a netušila, že téměř všechny dopisy s penězi končí v rukou tajné policie.

V roce 1968 se však veřejnost dozvěděla o řadě pracovišť tajné bezpečnosti na poštách, a tak v období normalizace je musela StB znovu pokoutně vybudovat.

Kontroloři byli zčásti vedeni jako pracovníci pošt. Režimu však nesloužili jen agenti na poštách. "StB měla k dispozici tu nejmodernější techniku, kterou bylo možné získat.

Součástková základna byla zčásti zdejší, ale z ciziny nebylo problém získat cokoli včetně zařízení, na které bylo vyhlášeno embargo. Pod různými krycími cíly byly dokonce úkolovány vědeckovýzkumné ústavy," říká Daniel Povolný.

Paradoxem bylo, že zařízení pro operativní techniku montovali ze součástek dodaných od vybraných podniků vězni ve věznicích v Ruzyni a ve Valdicích.

Další aparát byl také rozsáhlý. Jen pro překlad odposlouchaných či zachycených cizích hovorů zaměstnávala v roce 1976 StB čtyřiačtyřicet překladatelů a překladatelek.

Tajní policisté dokonce upozorňovali, že jim chybějí tlumočníci pro německé dialekty z oblastí Rakouska, Bavorska a Švýcarska. Podobně se jim nedostávalo překladatelů z vlámštiny, rumunštiny, arabštiny, norštiny, čínštiny či albánštiny.

Pro instalování odposlechů měla tajná policie ve svých archivech stavební plány bytů řady pražských sídlišť. Ale hlavně šlo o cizince.

Ty bylo třeba mít pod kontrolou či je využít k průmyslové špionáži. Nejméně ve dvanácti největších pražských hotelích byl odposlech namontován trvale.

Stejně jako pracovníci jiných oborů i ti, kteří špiclovali, se museli vzdělávat. Například se dochoval záznam o dvoudenním školení v roce 1977 o omítkách, malbách a tapetách.

Přítomní konstatovali, že tapety (které zrovna přicházely do módy) jsou problematické, protože pod nimi namontované odposlouchávací zařízení se špatně zamaskovává. Tajná bezpečnost si potom nechala objednat pět set speciálních nožů na řezání tapet.

"Před odjezdem do Německa mne přijal německý velvyslanec. Byla to zvláštní schůzka. Věděl, že je odposloucháván, tak pustil rádio, to řvalo a my jsme se přitom bavili," popisuje schůzku na německém velvyslanectví někdejší disident a dnešní pražský rabín Karol Sidon.

Je obrovský rozsah cenzury, odposlechů a dalších druhů špiclování, které doložila nová studie, velkým překvapením? "Ta zjištění odpovídají povaze režimu," říká náměstek ÚDV Pavel Bret. Upozorňuje navíc, že představitelé komunistické bezpečnosti si byli dobře vědomi, čeho se dopouštějí.

Proto všechny zprávy, které byly získány například odposlechem či jinou podobnou technikou, musely být přepracovány tak, aby to nebylo poznat.

 

Autoři: ,

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Meteorologové varovali před extrémní ledovkou, lidé by neměli vycházet

Ledovka v Zašovicích poslední listopadový víkend

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) zvýšil riziko ledovky na extrémní. Týká se to části krajů Pardubického,...

Chladnokrevně zastřelil čerpadlářku, aby mohl uloupit deset tisíc korun

Policie zveřejnila záznam z kamery v čerpací stanici na Mělnicku, na kterém...

Čerpadlářka Jana umyla dva stojany na pumpě Radius v Podhořanech na Mělnicku a vešla zpátky do benzinky za pult. Na...

Stát proti žumpám. Úřady budou rozdávat pokuty a přibude papírování

Válku kempů poznal na vlastní kůži i řidič fekálního vozu.

Od ledna začne platit novela vodního zákona, která má změnit ledabylé nakládání s odpadní vodou. Majitelé domů budou...

Demonstrace žlutých vest v Paříži i Bruselu. Policie zatkla stovky lidí

Demonstranti ve žlutých vestách se navzdory zákazu sešli na hlavní pařížské...

Ve Francii vypukly v sobotu další násilné protesty. Policie v centru Paříže nedaleko bulváru Champs-Élysées proti...

Nemocnici obsadila policie. Taxikář oznámil, že tam vezl vrahy čerpadlářky

Heliport ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové.

Zásahová jednotka, policisté v civilu i běžné hlídky ve čtvrtek dopoledne prohledávali Fakultní nemocnici v Hradci...

Další z rubriky

OBRAZEM: Majitel kožešinové farmy vybil poslední norky. Zvažuje soud

Největší kožešinová farma v Česku končí. V tomto týdnu zde zkožkovali poslední...

Největší kožešinová farma v Česku končí. V tomto týdnu zde zkožkovali poslední várku norků. Majitel je zachladil,...

Ďuričko žaluje nevděčnou dceru. Dal jí domy za miliony, ona ho zavrhla

Bohumír Ďuričko v Justičním areálu Na Míčánkách

Bývalý pražský hoteliér Bohumír Ďuričko, který dostal 12,5 roku za vraždu Václava Kočky mladšího a z věznice byl...

V Česku se zabydlují vlci, je možné na ně narazit i u Máchova jezera

Od vlků jsem se naučil víc než od lidí, říká Marcos Pantoja. Žil s nimi v...

Podle ochranářů v Česku žije šest až sedm vlčích smeček. První z nich byla potvrzena v okolí Máchova jezera před čtyřmi...

Najdete na iDNES.cz