Například: je pravda, že dáváme na vzdělávání menší dílek společného bohatství než vyspělé země. A to je špatně. Je pravda, že nástupní plat vysokoškolsky vzdělaného kantora (cca 14 tisíc) je ostuda.
Je pravda, že školy za pochodu dělají nesnadnou reformu výuky. Je pravda, že průměrný plat učitelů (přes 23 tisíc) je už vyšší než průměrný plat v zemi, stále však nedosahuje všemi vládami slibovaných 130 procent průměru.
Mezi kolegy z vyspělých států patří k chudině. A konečně: vybavení škol leckde opravdu připomíná minulé století.
Ale stále nepřestal platit zákon o dvou kapsách jedněch gatí: když stát někomu peníze přidá, jinému musí vzít (a inflace ukusuje z výplaty každému). Komu vzít?
Může snížit dávky, víc propouštět byrokraty (ti pak budou také stávkovat). Peníze může najít i ve školství, třeba snížit vysoký počet vyučovacích hodin. Každopádně platí ještě jeden zákon: hloupá země, která kašle na vzdělání.