"Začali jsme budovat a nyní musíme přemýšlet o palivu," řekl v Moskvě velvyslanec Golámrezá Ansarí. Írán dosud dělal spíš opak: nejdřív začal obohacovat uran a až pak stavět elektrárnu, která by ho využila.
Nová elektrárna má stát v Darchojenu v provincii Chúzestán. Ansarí zdůraznil, že nukleární aktivity jeho země jsou civilní. "Jaderné zbraně nemají místo v obranné doktríně Íránu. Jejich výroba kromě toho protiřečí naší náboženské doktríně," prohlásil.
Vyslanec doplnil, že jeho země se chystá do jaderné energetiky investovat miliardy dolarů. "A když vynakládáme peníze, musíme mít jistotu, že budeme mít zajištěno palivo pro své reaktory. Proto se také zabýváme obohacováním uranu," zdůvodnil.
Třetí sankce?
Jenže Západ slovům o mírovém charakteru íránského jádra nevěří. Obává se, že obohacování uranu a výroba plutonia neposlouží civilním účelům, ale výrobě jaderné zbraně.
Proti výstavbě druhé elektrárny se už ozvali Američané. "Nevidíme žádný důvod, proč by měl Írán stavět další jaderné elektrárny. Vůbec žádný," prohlásil náměstek ministerstva zahraničí Nicholas Burns.
Rada bezpečnosti OSN uvalila na Írán sankce kvůli obohacování uranu už dvakrát − v prosinci 2006 a poté v březnu 2007. Jenže Írán je ignoroval a jaderný program nejen nezastavil, ale ještě rozšířil.
Momentálně se diskutuje o třetích sankcích. Zdá se, že Rada bezpečnosti na ně byla připravená, dokud se loni v prosinci v USA neobjevil takzvaný národní zpravodajský odhad. Zpravodajské služby a Bílý dům v něm tvrdí, že Írán skončil s vývojem jaderné zbraně v roce 2003.
Postoj Ruska a Číny se v důsledku zprávy zmírnil a pokud třetí sankce projdou, půjde pro Írán spíš jen o "polechtání".
Írán tím také rázem dostal do ruky zbraň proti svým kritikům. Ministr zahraničí Manušéhr Mottaki na lednovém ekonomickém fóru v Davosu řekl, že sankce jsou nesmyslné ve chvíli, kdy absenci vojenského jaderného programu potvrzují zpravodajské služby USA a kdy Írán plní dohodu uzavřenou s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii.
Íránský jaderný program začal s podporou Spojených států v 50. letech minulého století. Podpora Ameriky a západní Evropy trvala do roku 1979, kdy v Íránu proběhla islámská revoluce a Američany protežovaného šáha Rézu Páhlavího nahradil ajatolláh Chomejní.
V současnosti má země jedinou atomovou elektrárnu Búšehr I, do níž dodává palivo Rusko a která by měla na polovinu kapacity fungovat letos v létě. Ruští odborníci, kteří se na stavbě podílejí, ale tvrdí, že reaktor nebude v provozu dřív než koncem roku.
