Navíc mnohé zakázky se ruší těsně předtím, než má dojít k jejich plnění, nebo klidně i v jeho průběhu, takže úřad pak platí firmám zbytečné peníze na kompenzacích. Ale od začátku.
Jednu z vůbec prvních velkých IT zakázek zadal v roce 2008 tehdejší ředitel Martin Beneš, a to na vybudování centrálního úložiště dat elektronických receptů. Přišlo na 83 milionů korun a další miliony stálo vybudování s tím souvisejícího systému hlášení z lékáren.
O dalších milionových chybách Státního ústavu pro kontrolu léčivČtěte v pondělí, 9. 12.
MF DNES v počítačiMF DNES pro iPad a iPhone
Problém je, že dalších 30 milionů stálo jeho přebudování na bezpečnější systém. Úřad na ochranu osobních údajů uložil totiž lékovému úřadu pokutu 2,3 milionu korun za to, že takto nezákonně sbíral data o pacientech, aniž by měl jejich souhlas. Kvůli bezpečnosti proti útokům zvenčí navíc úřad nařídil, že se musí citlivé údaje z e-receptů fyzicky oddělit od provozních dat lékového úřadu.
Martina Beneše v čele ústavu nakrátko vystřídal Jiří Deml. Jeho zakázku na "servisní podporu a rozvoj aplikace správních řízení" za 10,2 milionu korun zrušil nově příchozí ředitel Pavel Březovský už osmý den po svém nástupu do funkce. "Zadávací dokumentace nebyla zpracována tak, aby se dalo říct, že je to nezávislé," vysvětluje to dnes.
A aniž by existoval záznam o soutěži, dal zakázku s podobným obsahem za 720 tisíc korun firmě DERS, s níž má dobré vztahy z doby svého předchozího působení. Nevadilo, že firma se ve zrušené zakázce umístila na posledním místě. Zdálo by se, že úřad takto ušetřil, byť zřejmě za cenu porušení zákona. Jenže firmě DERS bylo jen v období od června 2012 do března 2013 vyplaceno z pokladny ústavu 3,2 milionu korun.
Je pravda, že jde o peníze lékového úřadu, které získal na správních poplatcích od farmaceutických firem a může s nimi nakládat dle libosti. Ovšem jako by se zdálo, že má-li někdo IT firmu, byl by hloupý, kdyby se o zakázky ústavu pro kontrolu léčiv neucházel.
