Ne všichni státní zaměstnanci jsou však spokojeni s výsledkem vyjednávání odborových předáků s ministrem Špidlou. "Od začátku loňského roku se naše platy nepohnuly, zatímco počet hodin, které musíme odučit, se zvýšil," řekla Danuše Šalanská ze Základní školy v Chlumci na Ústecku, která už šestadvacet let učí češtinu a výtvarnou výchovu. "Pokud nám po dvou letech přidají sedmnáct procent, nevyváží to ani inflaci a úmysly mnoha učitelů odejít ze školství kvůli nízkým platům to nejspíš nezmění." Alena Vondrová z Odborového svazu státních orgánů však ve čtvrtek uvedla, že za současné ekonomické situace země dosáhli odboroví předáci maximum možného. Podle Milana Žákovčíka z ministerstva práce a sociálních věcí by měla reálná mzda státních zaměstnanců v příštím roce za předpokladu osmiprocentní inflace vzrůst o pět až šest procent. "Protože jim však mzda za loňský a letošní rok reálně propadne asi o 11 procent, tak se dostanou na úroveň roku 1996 až v roce 2000. Pokud ovšem i přespříští rok plat reálně stoupne o dalších pět procent," upřesnil. Platy pracovníků ve státní správě totiž v pololetí dosáhly jen 85 procent průměrného platu v soukromém sektoru, přitom loni to bylo ještě necelých dvaadevadesát procent. "Příští rok by se měla tato relace zlepšit o necelé dva procentní body. Současný poměr je však dlouhodobě neudržitelný, a aby se nepodnikatelská sféra nerozpadla a neutekli všichni odborníci, je třeba ten poměr dostat na 90 až 95 procent mzdy v podnikatelském sektoru," domnívá se Žákovčík. Ekonomové sice souhlasí, že se propast mezi platy obou sektorů o něco zmírní, obávají se však, že šéfové průmyslových odborů vyvinou podobný nátlak. "Krok, který vláda učinila, je vzhledem k vývoji ekonomiky velmi problematický. Jde proto o velmi vážný problém, který nemá co dělat s tím, že zaměstnanci státu by si určité zvýšení mezd zasloužili," upozorňuje exministr financí Ivan Pilip. Mluvčí České národní banky Martin Švehla přizvukuje: "Z pohledu národní banky je to spíš krok, který není úplně příznivý pro aktuální situaci." Ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla však soudí, že odboroví předáci v průmyslu si ve vztahu k prudce rostoucí nezaměstnanosti nedovolí jít za určitou mez. Podle předsedy Odborového svazu KOVO budou muset podnikové odbory přihlédnout k ekonomické situaci firmy, aby nezbankrotovala. "Tlačit na šílené nárůsty asi nebudeme." Nicméně odborový předák společnosti ČEZ Václav Zvěřina říká: "Protože produktivita práce u nás roste, nic nebrání tomu, abychom požadovali podobné zvýšení platů jako státní zaměstnanci." Místopředseda Odborového svazu železničářů Jiří Kratochvíl jde ještě dále: "Budeme určitě bojovat o to, aby mzdy železničářů reálně nepropadly, a naopak ještě něco navrch." Mzdové náklady Českých drah však činí již nyní 17 miliard korun, tedy 45 procent veškerých nákladů. "Každé procento nárůstu platů ročně dělá 150 milionů korun a dráhy na nějaké výrazné zvyšování mezd skutečně nemají prostředky," upozornil již dříve mluvčí Českých drah Ondřej Vaněk.
