Miloslava Hošková nikdy nekouřila. Před dvěma lety se jí ale udělalo na běžkách špatně, až upadla. Po pár dnech doma zase ucítila ostrou bolest nad břichem. Po několika vyšetřeních rentgen ukázal změny na pravém horním plicním laloku. Později byly potvrzeny metastázy v mozku, mízních uzlinách a hlavní nádor na plicích.
V Česku si podobnou diagnózu ročně vyslechne téměř sedm tisíc lidí. Rakovině plic patří smutné prvenství v úmrtnosti mezi všemi nádory. Statistika Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) ukazuje, že ročně jí podlehne kolem 5,5 tisíce lidí. Vysokou úmrtnost způsobuje hlavně to, že lidé přicházejí k lékaři pozdě.
Miroslava nejdřív absolvovala chemoterapii, až když ta přestala účinkovat, dostala imunoonkologický lék. Ač z vyšetření nádoru bylo jasné, že imunoléčba by fungovala od začátku.
Není vhodná pro všechny
„Imunoonkologické léky nejenže jsou účinné, ale jsou i lépe tolerované než doposud standardní chemoterapie,“ vysvětluje onkolog Jindřich Fínek. Doposud lidé s rakovinou plic umírali průměrně do 20 měsíců od stanovení diagnózy. Imunoterapie jim může život prodloužit i o několik let. „Je až dvakrát úspěšnější,“ říká doktor Fínek.
Počátky imunoterapieUž v roce 1891 amerického doktora Williama Coleye napadlo, že by se s nádorovými buňkami mohl vypořádat imunitní systém nemocného. V té době jej nedokázali nabudit jinak než infekcí. Coley proto jednomu svému pacientovi s nevyléčitelným sarkomem (nádor podpůrných tkání) o velikosti slepičího vejce zkusil podat dávku streptokoků. Pacient začal trpět vysokými horečkami a jeho stav se vyvíjel velmi špatně. Zároveň se ale ukázalo, že stejně jako jeho tělo bojovalo s infekcí, bojovalo i s nádorem. Nádor nakonec ustoupil a pacient žil dalších osm let, než zemřel na návrat onemocnění. |
Podle odhadů lékařů by tato léčba mohla pomoct až stovkám lidí. Přesněji, až třem stovkám už nyní. Další dva tisíce pacientů budou vyšetřeny, jestli je pro ně imunoléčba vhodná. Prodloužit život by tak mohla až třetině nemocných.
U všech pacientů nasazena být nemůže. Imunoterapie je zjednodušeně řečeno založená na vyvolání reakce imunitního systému, který se s nádorovými buňkami v těle vypořádá. Proto není vhodná pro lidi s poruchou imunity.
České pojišťovny už s proplácením počítají. VZP na ni pro letošní rok vyčlenila asi 15 milionů. Doteď pojišťovny hradily nejprve chemoterapii a až když nezabírala, začaly proplácet pro tělo citlivější imunoterapii. Nově tuto léčbu, při níž jako hlavní zbraň proti nádoru slouží pacientova vlastní imunita, proplatí už v první fázi. Léčba jednoho pacienta ročně vyjde na stovky tisíc korun.
Imunoterapii zatím v první fázi pojišťovny hradí jen v případě kožního nádoru melanomu. V budoucnu by se úhrady této léčby mohli dočkat pacienti s dalšími typy rakoviny. „Předpokládáme, že bude účinná i u diagnóz močového měchýře nebo nádorů hlavy a krku,“ nastiňuje Jana Prausová, předsedkyně České onkologické společnosti.
Plicní nádory jsou největší zabiják
Až 90 procent nádorů plic má na svědomí kouření – aktivní i pasivní. Za zbylou desetinu případů mohou genetické příčiny či například zvýšený stres.
Letošní Den proti rakovině, který připadl na pondělí 4. února, onkologové věnovali právě rakovině plic, která patří k největším zabijákům. Plicní nádory se totiž nedaří zachytit včas. Prvotní signály jako obtížné dýchání, únava a dráždivý kašel se často objevují až v pokročilejším stadiu nádoru. Proto lékaři nádor z těla zcela vyoperují asi jen u desetiny pacientů.
Při boji s nádorem vždycky musíte najít kousek naděje, říká uznávaný lékař |
U zbytku se snaží nasadit takovou léčbu, která dotyčnému život alespoň co nejdéle prodlouží. V případě rakoviny plic jde o měsíce, maximálně o jednotky let.
„V první linii, tedy hned po stanovení diagnózy, zabírá nejlépe. Při meziročním srovnání máme téměř dvojnásobně více přeživších pacientů na imunoterapii než na standardní chemoterapii,“ popisuje Fínek. A zdůrazňuje, že proplácení v první linii se bude týkat pacientů, kteří nemají jen samotný nádor, ale i metastázy. To je však většina pacientů vzhledem k tomu, že často jdou k lékaři až s nádorem v pokročilejším stadiu.
Riziko vzniku karcinomu plic je mnohem vyšší u kuřáků. Na vině však také může být genetika nebo stres. „Nádor vzniká, když náš imunitní systém nefunguje tak, jak má. Má hlídat nádorové buňky a ne se starat o to, že se náš Franta odstěhoval do Humpolce. I to pro nás bohužel představuje zvýšený stres,“ vysvětluje s určitou nadsázkou Fínek.
Plošný screening v nedohlednu
Kvůli těžkému zachycení nádoru v počátečním stadiu se už nějakou dobu diskutuje o zavedení plošného screeningu. Tedy vyšetření, které by mohlo nemoc zachytit včas. Mluví se o něm třeba na půdě Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Podle primáře zdejší I. kliniky tuberkulózy a respiračních nemocí Jiřího Votruby by u nás měla být založena centra, která by screeningy prováděla.
„Každý, kdo by byl zařazen v rizikové skupině, by se dostavil k CT. Povinné by to ale nebylo,“ popisuje svou představu lékař. Ve všeobecné fakultní nemocnici takový screening připravený mají, čekají však na finance.
„Screening už je v jiných zemích zavedený a ukazuje se, že je velmi nápomocný a potřebný. Zvláště u kuřáků,“ doplňuje Michaela Fridrichová, předsedkyně Ligy proti rakovině. Onkolog Fínek je však k projektu celoplošného screeningu skeptický. „Představa, že se v Česku kuřáci sešikují a půjdou na screening, se mi nezdá pravděpodobná.“
