Jejich společným jmenovatelem je, že přes obrovské investice zatím nepřinesly žádný výsledek.
Pokud zkoumáme efektivitu nákladů na nějaký projekt, je dobré si spočítat nejen celkové náklady, ale také přepočtené náklady na jednoho uživatele. Dosavadní náklady na školský portál se pohybují ve výši 50 milionů. Dalších 16 milionů se na projekt má ještě uvolnit. Uživatel zatím žádný není… V případě, že se projekt opravdu rozběhne, lze předpokládat, že ho bude využívat asi 200 000 učitelů. Minimální náklady tedy vycházejí na 330 korun na jednoho uživatele!
Podobně můžeme přepočítat i výdaje na státní maturitu. Podle údajů MŠMT byly náklady na přípravu státní maturity a provoz CERMATu, který ji má zajišťovat, v jednotlivých letech následující:
Rok 1999: 3 715 000 korun
Rok 2000: 13 991 000 korun
Rok 2001: 20 354 909 korun
Rok 2002: 20 706 923 korun
Rok 2003: 20 190 255 korun
Rok 2004: 22 575 000 korun
Vychází nám tedy celková částka 101 533 087 korun, přestože nemáme dosud jediného skutečného absolventa státní maturity! Navíc samo konání státní maturity bylo uzákoněno školským zákonem až na konci roku 2004.
Školy a jejich žáci se mohli dobrovolně přihlásit do testového projektu Maturita nanečisto, což jim umožní seznámit se s podobou testových otázek a průběhem budoucí státní maturity. V roce 2004 se tohoto projektu zúčastnilo 50 189 žáků. Náklady na jednoho žáka byly tedy 450 korun. Ponechávám na uvážení čtenářů, zda je to hodně, nebo málo. Podstatné ovšem je, že absolvování zkušebního testu nemá pro žáky ani školy žádnou hodnotu, kromě zorientování se v systému státních maturit. Jde tedy o peníze prakticky vyhozené oknem…
Můžeme předpokládat, že i v následujících letech do spuštění státní maturity naostro budou náklady v podobné výši.
Rok 2005: 22 575 000 korun
Rok 2006: 22 575 000 korun
Rok 2007: 22 575 000 korun
K částce 101 533 087 korun tedy budeme muset připsat dalších 67 725 000 korun. Výsledkem je bez sebemenšího efektu vynaložených 169 258 087 korun! Pro školství to rozhodně není malá částka, vystačila by minimálně na dva nehotové školské portály…
Pokud se státní maturita v roce 2008 opravdu spustí, o čemž mám vážné pochybnosti, půjde po 10 letech o první náklady vynaložené s nějakým reálným efektem. Lze předpokládat, že vzhledem k počtu maturujících se budou náklady na státní maturitu v tomto roce pohybovat kolem 50 milionů.
Je to hodně peněz, nebo málo? Odpověď by nám mohly dát firmy Kalibro a Scio, které se rovněž zabývají plošným testováním žáků. Společnost Scio nabízí Národní srovnávací zkoušky. Ty jsou v mnohém srovnatelné se státní maturitou. Celkové náklady na tento komerční projekt, který si financují sami účastníci, nejsou důležité. Absolvování jednoho testu (Scio v současné době nabízí tři – základy společenských věd, obecné studijní předpoklady a matematiku) zájemce přijde na 350,- Kč. Důležité ale je, že ho například může využít v rámci přijímacího řízení na některé vysoké školy, jejichž aktuální seznam je dostupný na http://www.scio.cz/in/2vs/seznamskol.asp. Tím se Národní srovnávací zkoušky zásadně liší od Maturity nanečisto!
Je záhadou, proč CERMAT a tvůrci státní maturity nenabídli vysokým školám, aby jejich testy využily při přijímacím řízení, a nedohodli se s některými univerzitami, že budou používat jejich testy místo vlastních při skutečném přijímacím řízení. Nešlo by pak o peníze bezúčelně vyhozené ze skomírajícího státního rozpočtu…
Plýtvání je tím horší, protože lze předpokládat, že řada absolventů Národních srovnávacích zkoušek prošla rovněž Maturitou nanečisto. Poprvé si žáci vše platili z vlastní kapsy, podruhé je částkou 450 korun zadotoval stát (ovšem s nulovým reálným přínosem).
Pro stát by bylo ekonomicky nejvýhodnější vypsat výběrové řízení na státní maturitu, do kterého by se mohlo přihlásit Scio, Kalibro, CERMAT a další společnosti. Až v něm by se ukázalo, která firma umí státní maturitu připravit nejlevněji, nejefektivněji, nejkvalitněji a nejrychleji. Zatím si daňový poplatník zbytečně platí 38 zaměstnanců CERMATu…
Názor čtenáře byl redakčně upraven.
