Učební obory, které nejvíce snižují úspěšnost u maturit, by se podle Zíky a Schejbalové měly zaměřit víc na ověřování odborných a praktických znalostí.
Podle Zíky by řemeslníkům měla stačit kvalifikace zakončená například maturitou s odborným zaměřením. „Nemuseli by pak mít státní maturitu, která je vstupenkou pro studium na vysoké škole. A kdyby chtěli jít na vysokou školu, tak nechť si dodělají státní maturitu formou nástavbového studia,“ uvedl. Podobně to podle něj funguje například v Německu.
Státní maturita na učebních oborech podle Zíky ubírá prostor pro odbornou část výuky a zbytečně zatěžuje děti, které nechtějí na vysokou školu a svých znalostí nevyužijí. S tím souhlasí i Schejbalová. „Je otázka, zda mají mít maturitu všechny obory, které ji nyní skládají, zda některým nestačí učňovský list,“ uvedla.
Diskutovat se bude především o maturitě z matematiky
Ministr úpravy v nastavení státních maturit nevyloučil. Uvedl, že by chtěl urychleně diskutovat především o maturitě z matematiky, která má být povinná pro gymnázia od roku 2021 a pro většinu ostatních oborů o rok později. Podle něj je otázkou, zda je povinná maturita z matematiky smysluplná u všech oborů tak, jak je tomu dnes v zákoně a v nařízení vlády.
Učební obory a nástavby podle statistik Cermatu dlouhodobě zvyšují průměrnou neúspěšnost maturantů. Naopak pro gymnázia je státní maturita velice jednoduchá, podotkla Schejbalová. Vyšší neúspěšnost v didaktickém testu z češtiny, která stoupla z 2,76 procenta v roce 2014 na letošních 10,4 procenta maturantů, je podle ní dána větší obtížností testů v posledních letech.
České děti neumějí česky. Maturitních propadlíků každý rok přibývá |
„Klesla úspěšnost, protože jsou ty testy jinak koncipované. Dřív to bylo na úrovni základní znalosti. V roce 2015 tam byly přidány i literární dovednosti, takže ten test byl ztížen,“ řekla ředitelka.
Potvrdila to i Veronika Valíková ze Společnosti učitelů českého jazyka a literatury. Testy se podle ní v posledních letech zlepšily, je v nich méně sporných úloh, vytýká jim ale příliš teorie a náročnou délku textů, které údajně nestíhají pročíst ani někteří gymnazisté. Obtížnost by proto už neměla dále narůstat, upozornila.
Podle Zíky jsou pro děti nejobtížnější částí zkoušky v češtině otevřené úlohy, kdy maturanti pracují s textem. „Problém je, že se ve školách málo čte a málo se píše. Nic se neprocvičuje, není čas, protože rámcové vzdělávací programy jsou přeplněné různou látkou,“ myslí si Zíka. Měl by se tedy změnit už přístup k výuce v základních školách, aby mohli učitelé s dětmi lépe pracovat, domnívá se.
