Za posledních 19 měsíců zažila Francie již devět atentátů či islamistických útoků, při nichž přišlo o život 236 lidí.
Bruno Bucherie Plukovník (ve výslužbě) francouzské námořní pěchoty, kde sloužil třicet let. Mnohokrát byl nasazen v misích francouzské armády v Africe, například v Čadu, Kongu a Středoafrické republice. Do roku 2012 byl vojenským přidělencem Francie v Praze. Kromě rodné francouzštiny hovoří i plynně česky, anglicky a italsky. |
K řešení situace nestačí nasadit vojáky do ulic, zvláště když nemají žádné pravomoci, ani neustále prodlužovat výjimečný stav, domnívá se bezpečnostní analytik Bucherie.
„V těchto podmínkách pak není divu, že u občanů roste pocit nebezpečí,“ tvrdí Bucherie s tím, že potřebuje-li podle psychologů veřejnost 5 až 6 měsíců na to, aby znovu fungovala stejně jako před atentátem, tak aktuálně nemá dost času se vzpamatovat, protože atentáty se odehrávají častěji.
„Stres populace tak stále roste a začíná být zřejmé, že odolnost veřejnosti se snižuje stejně jako třeba u kovu, který pod opakujícím se tlakem dosáhne meze své pevnosti,“ píše Bucherie ve své analýze terorismu ve Francii pro server natoaktual.cz.
Analytik navrhuje vznik francouzských teologických institutů
Bucherie navrhuje řadu opatření. Například založení francouzských muslimských teologických institutů s pomocí umírněných uznávaných muslimských teologů, vyhošťování problémových cizinců nebo izolaci islamistů ve specializovaných věznicích, aby nedocházelo k „radikální kontaminaci“.
Rozumným krokem by podle Bucherieho bylo založení francouzských muslimských teologických institutů s pomocí umírněných uznávaných teologů, jakým je například šajch Ahmed Al Tayeb - hlavní imám mešity Al Azhar, která je nejrespektovanější institucí v sunnitském islámu.
ANALÝZA: Terorismus ve Francii: nouzový stav stále jako jediné řešení |
„Protože problémem tohoto nejrozšířenějšího islámu není to, že je náboženstvím agresivním, ale to, že nemá duchovní. Imám není duchovní, je to jen člen muslimské komunity, který vede modlitbu. Kdokoliv se může prohlásit za imáma, i se svým zvrhlým pochopením Koránu,“ tvrdí.
Aby měl stát jistotu, že učení a kázání ve francouzských mešitách jsou v souladu se západními hodnotami, mohl by vynucovat užívání francouzštiny a rezervovat místa imámů a muslimských kaplanů pro absolventy těchto nových národních institutů. Tito lidé by byli lépe vyškoleni na teologické úrovni, mohli by snadněji konkurovat islamistickým projevům a by byli lépe integrováni ve společnosti, kde žijí.
Francie je od roku 1905 světskou zemí díky zákonu o oddělení církve a státu. Tento zákon byl několikrát novelizován, zejména v roce 2003, kdy byl přidán zákaz nosit veškeré náboženské symboly ve škole. Zákon zakazuje kontrolu státu nad náboženstvím.
Hrozí návrat do ekonomického středověku
Zároveň je podle něj třeba více investovat do sektorů obrany, bezpečnosti a spravedlnosti a více klást důraz na integraci migrantů do společnosti, což jsou oblasti, kde podle Bucherieho Francie zatím selhává.
V sázce je hodně a může se to ukázat už příští rok, kdy půjdou Francouzi k volbám, píše expert. Pokud politici podle něj nenajdou vhodná a efektivní opatření, není vyloučeno, že Francouzi se otočí zády k tradičním stranám a zvolí krajní pravici nebo levici.
„To by byla katastrofa, protože kromě protiimigrační rétoriky nemají tyto extremistické strany žádný životaschopný projekt pro společnost a jejich retrográdní orientace by poslaly Francii zpět do ekonomického středověku,“ uzavírá Bucherie.
