Kromě pěstounské péče se počítá jen s menšími zařízeními typu Klokánku nebo S. O. S. dětských vesniček. "Klasická velkokapacitní zařízení, jako dětské domovy, by do budoucna neměla existovat," řekl Hospodářským novinám ředitel odboru rodiny a dávkových systémů ministerstva práce a sociálních věcí Miloslav Macela.
Po zrušení kojeneckých ústavů a dětských domovů bude stát potřebovat minimálně stovky nových pěstounů. Přesnější počet je podle Macely zatím obtížné odhadnout. "Stát je bude cíleně hledat a neprojde každý," uvedl. Počítá se i s vyššími odměnami pro pěstouny.
Předsedkyně Fondu ohrožených dětí Marie Vodičková se domnívá, že změny v systému péče o ohrožené děti jsou příliš překotné. "Do pár let se jim nepodaří zajistit tolik náhradních rodin. Navíc se obávám, že dětí, které budou potřebovat náhradní rodinu, bude přibývat," tvrdí.
Podle ředitelky dětského domova v Kašperských horách Marie Kučerové je v malých městech nedostatek podpůrných služeb pro pěstounské rodiny. Dobu potřebnou na změnu systému odhaduje na dvacet let. "Myslím, že se nevyhneme tomu, nějaké ústavy zachovat. Těžce mentálně postižené děti nebo děti s trestnou činností mají mnohem menší šance na získání náhradní rodiny," řekla Hospodářským novinám.
Součástí systému ale bude určitý počet pobytových zařízení s malou kapacitou a individuální péčí o děti. "Měla by rovněž vznikat zařízení umožňující pobyt dětí s rodiči," uvedla Táňa Švrčková z tiskového odboru ministerstva práce a sociálních věcí.
Stát také chce zabránit odebírání dětí z rodin kvůli ekonomickým a sociálním problémům. Počítá s tím například Strategie boje proti sociálnímu vyloučení, kterou ve středu schválila vláda. V ústavní péči je v Česku asi 11 tisíc dětí. Na každé z nich putuje ze státního rozpočtu přibližně 40 tisíc korun měsíčně.
