Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Stát si nespočítal, zda se mu školné vyplatí, varuje akademik

  16:03aktualizováno  16:03
Ministerstvo školství plánuje, že by stát ručil za splácení půjček na školné i úroků z nich. Místopředseda Rady vysokých škol Jan Bednář ale upozorňuje, že stát nemá spočítáno, na kolik by pomoc vyšla. Stejně jako chybí analýzy, že školné státu skutečně přinese peníze navíc.
Nejprve analýzy dopadu, pak zavedení školného, tvrdí Rada vysokých škol. Stát ale zvolil opačný postup. Ilustrační foto

Nejprve analýzy dopadu, pak zavedení školného, tvrdí Rada vysokých škol. Stát ale zvolil opačný postup. Ilustrační foto | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Ministr školství Josef Dobeš pracuje s variantou, že by po dobu studia platil za studenta úroky z půjčky na školné stát. Upozornil na to deník Právo. Ministerský náměstek Ivan Wilhelm již dříve iDNES.cz řekl, že stát zaplatí i půjčku, pokud by ji člověk nestačil splatit do 50 let kvůli tomu, že si ani s diplomem nedosáhl na průměrný plat (více o garanci státu pro vysokoškoláky čtěte zde).

Rada vysokých škol ale považuje takové úvahy za střílení od boku. Podle místopředsedy rady Jana Bednáře, který působí na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, neexistuje žádná analýza toho, jak by garance stát zatížily a zda státu a univerzitám školné přinese vůbec něco navíc.

Rada vysokých škol

256 členů. Sdružuje všechny státní vysoké školy a zhruba třetinu soukromých univerzit. Každá do Rady vysílá několik svých pracovníků. Rada je orgánem reprezentace vysokých škol. Zabývá se například rozvojem, ekonomickým zabezpečením, právní úpravou, činností, organizací a řízením vysokých škol a zásadními věcmi dotýkajícími se rozvoje, činnosti a zájmů vysokých škol a jejich učitelů, studentů a zaměstnanců. K nim zaujímá stanoviska a doporučení pro ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a jiné orgány a instituce.

Zdroj: Rada vysokých škol

Ministerstvo školství jednou tvrdí, že školné bude od roku 2013, podruhé, že bude o rok později a v roce 2013 zavede finanční pomoc studentům. S jakým termínem pracuje Rada vysokých škol?
Rada vysokých škol nepracuje s žádným termínem, poněvadž v usnesení z posledního sněmu jednoznačně školné odmítla. Studentská komora rady odmítla školné jakožto princip. Sněm Rady vysokých škol se vyjádřil trochu umírněněji v tom smyslu, že odmítá školné v navrhované podobě, tedy princip odloženého školného, a že nutně podmiňuje další úvahy o školném existencí seriózní analýzy jeho dopadu a zejména srovnáním se zahraničím. Čili pak by bylo absurdní, abychom pracovali s nějakým termínem.

Pokud stát chce školné do dvou let, je na analýzy dostatek času?
Pokud mohu říci osobně, termíny zavedení školného do jednoho nebo dvou let považuji za neúnosně krátké. Zejména z toho důvodu, že o školném není možné mluvit, pokud není jasná podpora studentů a pokud není jasné ani jejich sociální zajištění ze strany státu. Bohužel, zákon o finanční pomoci studentům, a to ani v podobě věcného záměru, zatím Radě vysokých škol ministerstvo neposkytlo. Termíny rok nebo dva proto osobně považuji za nereálné.

Rada vysokých škol odmítá odložené školné, přitom o něm ministerstvo hovoří snad nejčastěji. Proč není pro vás tento princip schůdný?
Odložené školné má řadu nevýhod. V žádném případě nejsou záruky, že to pro stát bude v horizontu desítek let mít nějaký přínos. Správa odloženého školného může být neúměrně drahá. Je také velmi nejisté, jaký přínos by školné znamenalo pro samotné univerzity.

Zcela nejasná je situace kolem půjček, kdo by garantoval splácení a jak by to bylo s úroky. Existuje riziko dluhové pasti. Hrozí, že absolvent bude mít dluh po desítky let. Zaměstnání, na kterých má stát zájem, jako jsou například učitelé, nepatří k nejlépe placeným. Čili doba, kdy by absolvent dosáhl nadprůměrné mzdy, může být velmi dlouhá a nemusí být ani do 50 let věku. A dluhy mu budou poté narůstat, když by stát platil úroky jen po dobu studia. Tady je otevřená cesta k dlouhodobému zadlužování třeba celé mladé a střední generace inteligence.

Měl by stát na garance, o nichž mluvil ministr školství a jeho náměstek?
To jste trefila hřebík na hlavičku. V úvahách není vůbec jasné, jestli by bilance přínosu školného pro stát byla kladná, nebo záporná. To je velká nejistota. Jakékoliv seriozní rozbory tohoto zatím chybějí.

Na kolik by takové záruky mohly vyjít peněz?
Zde je potřeba velmi hlubokých a citlivých ekonomických rozborů. To, co ale mohu říci, a je to i stanoviskem Rady vysokých škol, že žádné seriózní závěry ve smyslu takových analýz zatím u nás udělány nebyly.

Nemohou být záruky nadstandardní službou státu pro banky či jiné instituce, které by půjčovaly na školné? Pokud by stát dával řadu garancí, eliminuje tím riziko nevrácení půjčených peněz.
Mohly by být, ale vycházím z toho, že žádná konkrétní ucelená představa o garancích státu tu zatím není. Není-li tato představa, těžko se bavit, zda to je, nebo není nadstandard směrem k bankám.

Obešel by se systém školného bez garancí státu?
Myslím si, že by se bez nich neobešel. Je ale otázkou, jaké konkrétně budou. Tuto vizi tady zatím nemáme. Nějaký návrh pomoci studentům ministerstvo předložit bude muset, protože je to ve vládním programu. Jaká bude jeho kvalita, o tom můžeme mluvit, až ho budeme znát.

Je nějaký limit, do kdy musí ministerstvo nový vysokoškolský zákon a nový zákon o finanční pomoci studentům předložit?
Ministerstvo slibovalo, že předloží věcný záměr zákona o pomoci studentům nejdéle souběžně s věcným záměrem nového vysokoškolského zákona. Pokud jde o věcný záměr vysokoškolského zákona, řada otázek diskutována byla. Teď jde o to, zda se v něm nakonec objeví to, co bylo vydiskutováno. O sociální pomoci studentům však zatím nevíme oficiálně téměř nic.

Má rada vlastní návrh řešení situace?
S žádným vlastním řešením nepřišla, protože její stanovisko je zatím negativní. Je rozumné, aby rada v tomto netahala horké kaštany za ministerstvo školství.

Výši školného si budou stanovovat univerzity. Přikloní se vysoké školy dle vás spíše ke spodní hranici, která může být i nulou, nebo spíše k té horní, která je až 10 tisíc korun za semestr studia?
Víte, jaký je zájem třeba o technické školy? Jsou hluboce pod kapacitou. Nevím, která technická škola by při tomto zájmu mohla jít se školným na horní hranici. Jinak Univerzita Karlova se ve svých záměrech kloní k poplatkům ve výši čtyři pět tisíc korun, čili podstatně méně. Co udělají ostatní školy, to nelze předpovědět.

Ministr školství zdůrazňuje, že nový vysokoškolský zákon je nezbytný, protesty univerzit proto neočekává. Vládne mezi univerzitami nespokojenost s připravovanou reformou?
Každá univerzita je svéprávnou jednotkou, čili mluvit o společném názoru univerzit je iluzorní. Rozhodně asi nikdo nebude souhlasit s tím, jak je navrhováno školné, systemizace míst nebo zpracování stránky akreditací a hodnocení úrovně výuky.

Pokud by ministerstvo školné prosadilo bez větších změn, je možné, že univerzity budou protestovat?
To záleží na tom, co by tam bylo. Musíme vyčkat, protože ministerstvo zatím slíbilo, že s návrhem věcného záměru vysokoškolského zákona vyjde do konce října, tak třeba to bude v pondělí před půlnocí.

Myslíte, že to splní?
Mám určité pochyby, uvidíme v úterý ráno.



Hlavní zprávy

Nejčtenější

Dvanáctiletý chlapec se nebál říct pravdu. Zachránil tím kamarádovi život

Dvanáctiletý Jaroslav Šísl (vpravo) zachránil život o rok mladšího kamaráda...

Dvanáctiletý Jaroslav Šísl pomohl zachránit život svého o rok mladšího kamaráda Jiřího Kadlece, který si při pádu těžce...

Na Manhattanu explodovala trubková nálož, útočil Bangladéšan

Newyorská policie zasahuje na Manhattanu, kde je hlášena exploze (11. prosince...

Newyorská policie zasahuje na Manhattanu, kde vybuchla nálož. Lékaři ošetřili čtyři zraněné. Výbuch zranil i muže,...



USA nad Koreu poslaly raptory. Evakuujte Američany, zní z Washingtonu

Jižní Korea a USA zahájily masivní společné letecké cvičení.  Na snímku stroj...

Jižní Korea a USA zahájily masivní společné letecké cvičení. Manévry odsoudila jako provokaci Severní Korea, která...

Severokorejské lodě duchů připlouvají k Japonsku, jsou symbolem bídy KLDR

Jeden ze člunů, které v uplynulých týdnech připluly k pobřeží Japonska.

Kritický nedostatek potravin a zahraniční měny přispívá k tomu, že je na pobřeží Japonska vyplavováno stále více silně...

VIDEO: Skladníci obklíčili ujíždějící zloděje vysokozdvižnými vozíky

Skladníci v akci. Zloděje obklíčili vozíky

Zaměstnanci ostravské prodejny stavebnin společnými silami zadrželi trojici zlodějů, která se pokusila vykrást...



Další z rubriky

Privatizací OKD se bude zabývat sněmovní vyšetřovací komise

Na těžní věži Dolu Darkov zavlál černý prapor. Tři horníci po vznícení metanu...

Okolnostmi privatizace těžební společnosti OKD se bude zabývat sněmovní vyšetřovací komise. Poslanci ji z iniciativy...

Porazí Zemana, zdůvodnili studenti, proč chtějí za prezidenta Drahoše

Studentské prezidentské volbě na pražském gymnáziu Na Zatlance (12.12.2017).

Studenti pražského gymnázia Na Zatlance by za prezidenta chtěli mít Jiřího Drahoše. Zvolili ho ve studentských...

Policie koupila zbraně za 50 milionů, snipeři mají být v akci častěji

Ten pravý moment na výstřel nesmí odstřelovač minout. Ale nesmí se ani nechat...

O padesát milionů korun víc než v jiných letech. Právě tuto částku vynaložili policisté na nákup nové výzbroje v...



Najdete na iDNES.cz