Společnost po osm let nevěnovala budovám žádnou péči a neřešila ani havarijní stav, jak jí do konce října uložil krajský úřad.
Státní úředníci i památkáři, kteří se sjeli do Ratibořic k místnímu šetření, museli zůstat za branami dvora.
Netečný majitel
Majitel Podzámčí František Wolf, který se loni odstěhoval na Slovensko, se k jednání vůbec nedostavil.
"Zda provedeme zabezpečovací práce v Panském dvoře, zvážíme podle výsledků šetření," uvedl ředitel odboru památkové péče ministerstva kultury Jan Kaigl.
"Za klíčové ovšem pokládám vyvlastnění budov, obě tyto linie by měly běžet vedle sebe," dodal Kaigl.
Firmě Podzámčí patří v údolí čtyři národní kulturní památky. Je to Panský hostinec a tři domy s hospodářskými budovami tvořící areál Panského dvora včetně Ratejny, kde žila v dětství spisovatelka Božena Němcová.
Nejnutnější opravy se týkají zčásti shořelé stodoly, kde dosud leží suť, obvodové zdi se rozpadají a chybí krov. V Ratejně je třeba zajistit zřícené schodiště.
Vyvlastnění jako jediné řešení
Podle ministerstva kultury spočívá záchrana památek jedině ve vyvlastnění. Majitel se totiž letos nedohodl se státem na odprodeji budov a neužívá je v souladu s jejich památkovou hodnotou.
Nyní záleží zcela na krajském úřadu, zda podá návrh na vyvlastnění ke stavebnímu úřadu v České Skalici. Vyzvalo ho k tomu ministerstvo.
I když krajští úředníci hovořili zprvu o vyvlastnění s velkými obavami, zdá se, že se o to pokusí.
"Vyjasnili jsme si s ministerstvem kultury důsledky tohoto postupu a jsme vnitřně rozhodnuti začít sbírat podklady pro návrh, který bychom podali začátkem příštího roku," řekl vedoucí odboru kultury krajského úřadu v Hradci Králové Pavel Mertlík.
"Vyvlastnění by se dělo ve prospěch kraje s tím, že na budovy uplatní předkupní právo stát," upřesnil Mertlík. Tím by podle něj odpadly kraji starosti s dalším využitím budov.
Zašlá sláva Ratibořic
Vlastníkem Panského dvora je od roku 1995 firma Podzámčí, v níž je Wolf jednatelem i ředitelem. Úřady se ho řadu let marně snaží dotlačit k péči o areál Panského dvora.
Zemědělsky využívaný dvůr byl v rukou státu až do roku 1990, kdy ho okresní národní výbor prodal. Poté budovy putovaly mezi třemi soukromými firmami.
Když stát prohlásil Panský dvůr za národní kulturní památku, byl už ve špatném stavu. Wolf chtěl dvůr státu už dvakrát prodat, naposledy jednání ztroskotalo na tom, že vlastník nevpustil do domů soudního odhadce.
Panský dvůr nechala vybudovat Kateřina Vilemína Zaháňská v první třetině 19. století jako hospodářské zázemí empírového letohrádku v Ratibořicích.
Po druhé světové válce stát zkonfiskoval Panský dvůr společně s dalším majetkem Bedřicha Schaumburg-Lippe, jehož potomci se o rodové nemovitosti v Babiččině údolí dosud soudí.
Podle památkářů je Panský dvůr cenný coby součást unikátního empírového krajinného a architektonického celku ratibořického údolí.
Kvůli vleklým potížím se soukromým vlastníkem Panského dvora trpí státní památky v těsném sousedství.
Například nedávno rekonstruovaný státní zámek navštívilo letos o deset tisíc lidí méně, na Staré bělidlo a do dalších zpřístupněných budov zamířilo o dvacet tisíc lidí míň. Památkáři to přičítají obavám turistů z návštěvy údolí.
 Chátrající dům zvaný Panklovna, ve kterém v Ratibořicích na Náchodsku žila se svými rodiči Božena Němcová. |
 Rozpadající se hospodářská část zámku v Ratibořicích. |
