Připravit pozemek k odstátnění je ovšem velmi složitý proces. Nejprve se musí zjistit, zda skutečně patří státu, pak musí s odstátněním souhlasit více než deset státních orgánů a institucí. "Musí se například vyjádřit, jestli to není ekologicky významná lokalita, zda se na něm neplánuje veřejně prospěšná stavba," uvedl mluvčí Pozemkového fondu Michal Bureš.
Některé pozemky tímto schvalovacím procesem procházejí i měsíce. "Už je však připravena novela příslušného zákona, která by odstátnění půdy měla urychlit. Pokud bude schválena, na vyjádření příslušných organizací budeme čekat jen třicet dnů, pokud do té doby nepřijde odpověď, budeme to vnímat jako souhlas s odstátněním," vysvětlil mluvčí.
|
Vlastnictví půdy vždy |
| Vlastnictví půdy odnepaměti jitřilo vášně. Zejména po bitvě na Bílé hoře, kdy česká šlechta přišla o půdu. Emoce vyvolávala i pozemková reforma v roce 1920, která se uskutečnila pod taktovkou agrárního vůdce Antonína Švehly. Hořké drama se odehrálo také v padesátých letech, kdy zestátnění de facto znamenalo i likvidaci soukromého vlastnictví půdy. |
|
Blokování pozemků |
| Česká republika a Maďarsko původně jednaly s unií o desetiletém odkladu na prodej pozemků cizincům. Polsko dokonce žádalo osmnáctiletý zákaz. Některé země se snažily zablokovat na čas prodej rekreačních pozemků, například Finsko, Rakousko a Švédsko. Dánsko zablokovalo prodej rekreačních pozemků natrvalo. |
Pozemky připravené k odstátnění se nejprve nabízejí restituentům. Pokud na tuto nabídku zveřejněnou v některých novinách, na internetu a na okresních pracovištích Pozemkového fondu nezareagují, stanoví se cena pozemku a dá se do prodeje. V prvním kole se však mohou o něho ucházet jen zemědělci.
"Filozofie je taková, aby se pozemek dostal především k člověku, který bude na půdě hospodařit," uvedl mluvčí. Například na Chebsku se však o odstátňovanou půdu ucházejí české firmy s německou spoluúčastí. "Ze zákona nám však nepřísluší, abychom se tím zabývali," dodal Bureš.
Když půdu nekoupí zemědělec, nabízí ji Pozemkový fond prostřednictvím veřejné obchodní soutěže, a tam ji získá ten, kdo zaplatí víc peněz. Pozemkovému fondu se zatím podařilo prodat 962 hektarů za zhruba 80 milionů korun.
Odstátňování pozemků je postupné, nyní se uskutečňuje již čtvrtá nabídka pro zemědělce. Začala 10. května a kupci mohou na nabídku zareagovat do 10. srpna. V Olomouckém kraji si tak mohou koupit například pastviny v Posluchově, louky v Žárovicích na Prostějovsku, ornou půdu v Přáslavicích, Přemyslovicích, Bedihošti, Bukové, Smržicích, Vidnavě a na mnoha dalších místech.
