"Hranice mezi tělesným trestem a týráním je velmi tenká," řekla Stehlíková.
Pro spoustu rodičů je podle ní velice těžké usměrnit své chování tak, aby se nedopouštěli týrání. "Problém je, když se dítě tluče jako fackovací panák a je to chápáno jako standardní způsob výchovy," dodala.
Stehlíková: Musím na svou stranu dostat většinu Čechů
Zákaz tělesných trestů ve výchově nemá být speciálním zákonem. Stehlíková ho chce prosadit prostřednictvím novelizace zákona o rodině a školského zákona. Samotná kampaň proti týrání podle ní nestačí. Dokazují to prý čísla ze Švédska, kde se podařilo snížit počet týraných dětí až po prosazení zákazu tělesných trestů v roce 1979.
Zákaz podle ministryně nebude postihovat většinu slušných rodičů, mohl by se ale stát účinným prostředkem pro menšinu, které je těžké vysvětlit, že nadměrné bití vlastních dětí není v pořádku.
Stehlíková by ho ráda prosadila do dvou let. Sama ale uznává, že pokud se jí nepodaří dostat na svou stranu nadpoloviční většinu české populace, od záměru upustí. Podle průzkumu agentury Median dnes tři pětiny Čechů nesouhlasí s tím, aby fyzické trestání dětí zakazoval zákon. - čtěte Neberte nám rákosku, říká většina Čechů
Ministryně proto připravuje informační kampaň, která má posunout společenský postoj. Kampaň provázená televizními a rozhlasovými šoty začne od příštího roku, letos jí má předcházet veřejná debata o problému.
Nápad vzbudil rozporuplné reakce
V Česku schválil tento návrh v dubnu vládní výbor pro práva dítěte. Proti se ale staví někteří zákonodárci i odborníci.
Například podle Soudcovské unie by stát neměl zasahovat v takové míře do rodinného života. Někteří psychologové a ochránci dětských práv navíc nevěří, že zákaz pomůže snížit počet týraných a zneužívaných dětí.
V Česku jich prý přitom nestále přibývá, dnes se odhaduje kolem čtyřiceti tisíc týraných dětí ročně.
