Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Stát odškodní 'pétépáky'

  0:01aktualizováno  0:01
Muži z proslulých vojenských táborů nucených prací, kteří se v nich ocitli v padesátých letech kvůli politické nespolehlivosti, se po první vlně finančního odškodnění po deseti letech dočkají další satisfakce. Vláda včera odsouhlasila další peníze, které "černí baroni" dostanou, pokud byli v táboře déle než rok. Za každý měsíc pobytu dostanou podle vicepremiéra Pavla Rychetského 625 korun.

První finanční "náplastí" byl pro bývalé vojáky Pomocných technických praporů (PTP) finanční příspěvek k důchodu, s nímž vláda souhlasila v roce 1991. Nynější odškodnění se týká asi 7 500 bývalých "pétépáků". Celkové náklady na odškodnění odhaduje ministerstvo obrany na 120 milionů korun, jež budou získány z vládní rozpočtové rezervy.

Historik Jiří Bílek ale předpokládá, že nárok na odškodnění má i dalších 8 000 mužů, kteří kvůli své politické nespolehlivosti skončili ve vojenských táborech. Tito lidé však nejsou registrování u Svazu Pomocných technických praporů. "Neorganizují se, o svá práva se zatím nehlásí a někdy možná o odškodnění ani nestojí," domnívá se Bílek.

Zástupce ředitele personální sekce resortu obrany Zoran Neradžič se ovšem domnívá ti "černí baroni", kteří se až dosud o svá práva nehlásili, takmohou učinit dodatečně, pokud prokáží, že byli do vojenských táborů nucených prací posláni kvůli politické nespolehlivosti a pobývali v nich déle než rok. "Potom je možné, že by těch sto dvacet milionů na odškodnění nestačilo a muselo by se asi přidat," domnívá se Neradžič.

Na žádost o odškodnění mají "pétépáci" relativně dost času. Vláda totiž včera souhlasila i s tím, že muži z vojenských táborů mohou o odškodnění žádat nejpozději do 30. března 2003. "Asi k tomu zveřejníme i nějaké inzeráty v tisku, aby věděli, kde a jak mají žádosti o odškodnění podat. Informace poskytneme i Svazu PTP, aby s tím lidé měli co nejméně starostí a běhání," vysvětluje Neradžič.

Pracovníci Vojenského historického ústavu odhadují, že třiadvaceti českými vojenskými tábory nucených prací prošlo v letech 1948 až 1954 asi 30 tisíc mužů, kteří byli považováni za politicky nespolehlivé. O život v nich přišlo na 400 lidí.

Historik Jiří Bílek tvrdí, že převážně v uhelných dolech. "Černí baroni" však byli nasazeni i v kamenolomech, při stavbě tunelů, silnic anebo v lesích. Do pracovních táboru komunisté zavírali muže od 17 do 60 let.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek na tiskové konferenci oznamuje, že na...
Kalousek skončí jako předseda TOP 09, vyzval k demokratickému bloku

Miroslav Kalousek nebude v listopadu na volebním sněmu kandidovat na post předsedy TOP 09. Řekl to straníkům na úterním rozšířeném jednání předsednictva TOP...  celý článek

Mimořádný sjezd německé SPD. Poslední kancléř strany Gerhard Schröder. (25.6....
Zeman ocení další velká jména, na Hradě vyznamená Schrödera a Lopraise

Prezident Miloš Zeman hodlá podle MF DNES při příležitosti státního svátku 28. října na Hradě vyznamenat bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera....  celý článek

Vizualizace navrhovaných stanic metra D
Praha koupila v Písnici pozemek pro metro D, postaví na něm parkoviště

Pražští radní schválili odkoupení pozemku v Písnici, který vedení metropole potřebuje pro výstavbu trasy metra D z Pankráce. Za parcelu zaplatí soukromému...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.