Sněmovna také souhlasila s tím, aby v radách zdravotních pojišťoven už nezasedali zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů. Normu ale musí posoudit i Senát.
"Budeme se snažit normu v Senátu zvrátit," reagoval výkonný ředitel Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček. Pokud by zákon přesto prošel, obrátí se podle nej pojišťovny na Ústavní soud.
Rath: Sněmovna má právo dohlížet na hospodaření pojištověn
Proti vyloučení zástupců pracovníků a firem ze správních a dozorčích rad pojišťoven byli kromě pojišťoven také zástupci odborů a zaměstnavatelů. Ministr zdravotnictví David Rath jim ve čtvrtek na jednání tripartity slíbil, že bude hledat přijatelné řešení. V pátek však posílení státního vlivu obhajoval.
Podle Ratha má Sněmovna právo dohlížet na to, jak pojišťovny hospodaří s penězi občanů. Kontrolovat to mohou političtí zástupci státu, řekl.
"Nechce se mi věřit, že to schválili poslanci za sociální demokracii. To je krok proti systému občanské společnosti a tripartitnímu systému," řekl ČTK předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch.
Politici mají rozhodovat o systému, ne o personálních věcech
"To je prorůstání zákonodárné moci s mocí exekutivní a zasahování do soukromé sféry," řekl Štech.
Podle Gajdáčka je špatné, že stát touto cestou ovládne všechny zaměstnanecké pojišťovny a vůbec nebere v úvahu zaměstnavatele a pojištěnce. "Je to znárodnění se vším všudy," prohlásil. Gajdáček považuje za jedinou přednost zákona to, že stát bude platit vyšší pojistné, rovněž Štěch soudí, že to je "správný a nutný krok".
Správní rada VZP má 30 členů. Po třetinách jsou v ní zástupci státu, zaměstnanců a zaměstnavatelů. Podle schváleného zákona by radu mělo tvořit deset lidí, které by jmenovala na návrh ministra zdravotnictví vláda. Zbývajících 20 členů by volili poslanci podle poměrného zastoupení stran ve Sněmovně. Stejný by byl postup i u rad zaměstnaneckých pojišťoven, jen s 15 členy. Podobně by se měly skládat i dozorčí rady.
Přes Senát nebo prezidenta zákon neprojde
Lidovecký poslanec Josef Janeček si je téměř jist, že zákon vetuje Senát či ho nepodepíše prezident. "Pokud návrh koalice komunistů a sociálních demokratů dále proválcuje až do sbírky zákonů, tak samozřejmě budeme podávat ústavní stížnost," řekl novinářům. Podle něj by se nyní mělo složení správních a dozorčích rad měnit vždy po volbách.
Podle Ratha naopak zákon "dělá určitý transparentní pořádek" a předává odpovědnost za kontrolu Sněmovně. Přijetím normy si ale ministr jistý není. "Obávám se, že Senát složený hlavně z ODS toto shodí ze stolu," řekl . Podle něj norma žádné znárodnění nepředstavuje, protože "zdravotní pojišťovny jsou prakticky státní". Své tvrzení zdůvodnil tím, že hospodaří se zdravotní daní, tedy pojistným, které občané odvádějí.
Zdravotnictví by mohly přibýt peníze
Za klíčové považuje Rath to, že se podařilo zvýšit platby, které by měl stát odvádět za své pojištěnce. Do systému by tak měly přibýt čtyři miliardy korun. Nepřijetím normy by vznikla pro zdravotnictví fatální situace, uvedl ministr. I zdržení podle něj představuje problém, protože by se plánovaná částka snížila.
Schválení zákona má zajistit i stoprocentní přerozdělení vybraného pojistného mezi VZP a osmi zaměstnaneckými pojišťovnami. Díky tomuto opatření by VZP měla mít v rozpočtu zhruba o tři miliardy korun víc, naopak zaměstnanecké pojišťovny o tuto částku přijdou. Podle Gajdáčka se některé pojišťovny kvůli tomu dostanou do podobných finančních problémů jako VZP.
