Rada čerpala údaje z kapitolního sešitu ministerstva školství na rok 2012.
Podle něj za poslední tři roky vzrostly výdaje na žáka základní školy o osm procent z 32 778 korun na 35 389 korun. Naproti tomu průměrné výdaje na vysokoškolského studenta klesly od roku 2009 z 36 356 korun na 30 546 korun. Normativ na středoškoláka vzrostl o 9,7 procenta, nyní na ně školy dostávají přes 46 000 korun. Na studenta vyšší odborné školy jde průměrně 41 600.
Fischer dále upozornil, že za poslední tři roky klesl rozpočet univerzit o 12 procent, celkem asi o tři miliardy. Dřív dávalo ministerstvo školství vysokým školám téměř pětinu svého rozpočtu, nyní je to jen 17,7 procenta.
Česká konference rektorů navíc minulý týden uvedla, že do roku 2014 by mohl univerzitám klesnout rozpočet ze současných 19 na necelých 15 milionů korun. To, že počty studentů rostou, ale rozpočty vysokých škol klesají, rada už dříve kritizovala.
"Při tomto postoji státu k financování se nelze divit, že akademická obec je ve střehu z připravovaných legislativních změn," dodal. Narážel tak na připravované reformy vysokých škol, které akademická obec odmítla.
Vzdělání není byznys, protestovali studenti
Proti reformě se staví i mnozí studenti. Někteří ve čtvrtek ráno uspořádali před Lichtenštejnským palácem v Praze happening, který vyvrcholil symbolickým vážením peněz a vzdělání. Účastnící tak chtěli projevit nesouhlas s připravovanými zákony, které zde projednává Legislativní rada vlády. Na akci s názvem Vážíme si vzdělání! přišlo asi padesát lidí. Zástupci škol již dříve připravované změny odmítli, vadí jim mimo jiné zavedení školného a omezení akademických svobod.
Před Lichtenštejnským palácem v Praze se konala demonstrace proti věcným záměrům zákonů o vysokých školách. Dopoledne zde zasedala Legislativní rada vlády. (23. února 2012, Praha).
"Chtěli jsme tímto vyjádřit jednak náš nesouhlas s předloženými návrhy a také podporu stanoviskům akademických obcí a vysokoškolských reprezentací, které tyto návrhy zákonů odsoudily," řekla zástupkyně iniciativy Za svobodné vysoké školy Marta Harasimowiczová. "A doufáme, že i Legislativní rada vlády si stejně jako my vzdělání váží, a proto oba dva návrhy (zákonů) nedoporučí ke schválení," dodala.
"Navrhovaná reforma představuje zásadní přehodnocení cílů terciárního vzdělávání, které se má stát službou poskytovanou dle tržní logiky. Ta podle nás na vysoké školy nepatří, protože vzdělání nemůžeme chápat jako zboží," prohlásil v projevu zástupce iniciativy David Pavlorek.
Studenti před Lichtenštejnským palácem postavili velké rovnoramenné váhy se symbolem eura jako peněz a sovy, která představovala hodnoty vzdělání. Při následném vážení pak miska se sovou převážila euro. Na místě demonstranti také rozvinuli velký transparent s heslem Vzdělání není byznys. Mnozí studenti s sebou přinesli knihy, které podle nich po reformě již nebudou potřebné.
Protestující studenti a pedagogové se obávají omezení pravomocí akademických samospráv a významného posílení role správních rad, které podle jejich názoru povedou k podřízení škol zájmům politiků a podnikatelů.
Manifestaci označil Jan Gruber z iniciativy Za svobodné vysoké školy jako poslední vyjádření nesouhlasu před takzvaným týdnem neklidu, který na příští týden proti reformě chystají vysoké školy. V celé republice se budou konat průvody, přednášky a happeningy.
