Je to už popáté za posledních sedm let, kdy budou čeští zákonodárci rozhodovat o oficiálních svazcích gayů a lesbiček. Čtyři předchozí pokusy prosadit zákon v parlamentu zkrachovaly, nový návrh ministerstva spravedlnosti má podle úředníků přece jen větší naději na úspěch.
"Aby měl větší šance na přijetí, zúžili jsme vztah partnerů například jen na otázku dědictví a společné užívání bytu. Nepočítáme naopak se sociálními dávkami," říká šéf legislativního odboru ministerstva spravedlnosti Jiří Patera.
Jestli to však bude k úspěchu v parlamentu stačit, není jisté. Zákon o svazcích gayů a lesbiček totiž patří mezi ty normy, při nichž neplatí obvyklé "stranické rozdělení" - hlasuje se vždy napříč stranami. Jedinou výjimkou bývají lidovci, kteří jsou tradičně vždy proti. A ani tentokrát to nebude jiné.
Předseda poslaneckého klubu ČSSD Petr Ibl například odhaduje, že pro zákon zvedne ruku zhruba padesát procent jeho stranických kolegů.
Homosexuálové čekají popáté na svou šanci
Osmadvacetiletý Martin žije se svým partnerem tři a půl roku. Problémy, na které po celou dobu naráží, jsou pro české gaye a lesbičky důvěrně známou součástí jejich životů. "Například když se mému partnerovi něco stane, v nemocnici mi o něm nedají žádné podrobné informace," popisuje Martin.
A to není všechno: i když spolu homosexuální páry žijí třeba v mnohaletých svazcích, nemají po sobě právo dědit či dál užívat nájemní byt, tak jak je to běžné u "normálních" manželství. To by se teď mělo změnit - pokud politici přijmou návrh zákona, který sepsalo ministerstvo spravedlnosti.
Už čtyřikrát podobný zákon ve sněmovně narazil. Tentokrát se však za návrh osobně postavil premiér Vladimír Špidla. "Před rokem před volbami mi slíbil, že když sociální demokraté zvítězí, navrhnou to. Gayové, jimž na tom záleželo, pak ČSSD volili. Myšlenka má však podporu i v dalších stranách vyjma KDU-ČSL," tvrdí Jiří Hromada, předseda Gay iniciativy.
Hromadův odhad se však může ukázat jako příliš optimistický. Je totiž velmi pravděpodobné, že i tento návrh čeká ve sněmovně velmi nejistý osud, při němž se opět bude hlasovat bez ohledu na stranickou příslušnost.
Naposledy se o registrovaném partnerství ve sněmovně rozhodovalo v roce 2001, vládní návrh tehdy nepřežil první čtení. Poslanecká verze zákona se zase v roce 1999 zastavila ve čtení druhém.
Ani celá levice není pro
Jednotná podpora se tentokrát nedá čekat ani u levicových stran, které tradičně bývají vůči požadavkům gayů a lesbiček nejvstřícnější. "Bude to jako minule, myslím, že budeme opět rozděleni," říká předseda komunistických poslanců Pavel Kováčik, který by osobně zákon pravděpodobně podpořil.
Podobné to bude i u sociálních demokratů, jejichž vláda přitom zákon předkládá. "Je to hrubý odhad, ale vidím to padesát na padesát," říká šéf poslanců ČSSD Petr Ibl.
Mezi sociálními demokraty se totiž najdou velmi vlivní odpůrci registrovaného partnerství - patří mezi ně například ministr financí Bohuslav Sobotka. Obdobně rozpolcená bývá i ODS - její místopředseda Jan Zahradil byl v minulosti spoluautorem poslanecké verze zákona, konzervativní proud ve straně naopak registrované partnerství odmítá s argumentem, že by mohl "ohrozit postavení rodiny".
To je i důvod tradičně záporného lidoveckého stanoviska, které zřejmě neobměkčí ani připravovaná "měkčí verze zákona". "Předpokládám, že naši ministři i poslanci budou pravděpodobně proti," říká šéf poslanců KDU Jaromír Talíř. "I když se nám to pravděpodobně nepodaří zablokovat, myslím, že to není věc, na níž by se lámala koalice."
