"Ubezpečili nás, že to bez nás vláda neudělá. Teď se ale stal přesný opak," neskrývá rozčilení starosta Horní Řasnice Radek Haloun. Jeho obec ztratí téměř 14 hektarů v osadě Srbská.
Pozemkový dluhPřed třiapadesáti lety se obě země dohodly na administrativním narovnání hranice. Ta se sice zkrátila o 80 kilometrů, ale vznikly paradoxní situace, kdy české pozemky jsou v Polsku a obráceně. Navíc Poláci přišli o 368 hektarů, které chtějí zpět. Vláda nabídla před šesti lety finanční vyrovnání, ale Poláci chtějí jen pozemky. |
Pozemky nyní využívají soukromí zemědělci, pasou na nich dobytek. Louka ale může sloužit i jako orná půda. Proti jejímu přičlenění k Polsku radnice protestuje od začátku. Zmenšením svého území totiž přijde i o peníze z rozpočtového určení daní.
"Částka, o kterou přijdeme, pro nás nebude úplně zanedbatelná. A lety se bude zvětšovat," poznamenal Haloun.
O největší území přijde v Libereckém kraji Bulovka. Z jejího katastru připadne polsku 32 hektarů v okolí osady Dolní Oldříš. Také Bulovka proti tomu od počátku protestovala.
"Naše připomínky stát nebral v potaz. Není tam vodovod, nejsou tam sítě, je to ale zkultivovaná půda, obhospodařuje se, nejsou to žádné mokřady. Nikomu jsme půdu nevzali a teď doplácíme na to, že nemáme žádnou strategickou důležitost," zlobí se starostka Bulovky Romana Šidlová.
Posuňte hranici o třicet centimetrů, navrhoval starosta
O další hektary si Polsko polepší na úkor Heřmanic. Tamní starosta Vladimír Stříbrný se sice pokusil ztrátu pozemků odvrátit návrhem vyřešit celý problém tím, že Česko posune celou česko-polskou hranici o 30 centimetrů do vnitrozemí, ale neuspěl.
"Tato cesta není řešením. Vybírají se pouze pozemky státu, což v tomto případě nelze. Byly by navíc narušeny inženýrské sítě, dopravní komunikace a podobně," tvrdí mluvčí ministerstva vnitra Petra Schneiderová.
Vedení Libereckého kraje se obává, že po odstoupení části území na Frýdlantsku Polsko rozšíří důl Turow a jeho haldy se posunou blíž českému území. Výrazně by utrpělo životní prostředí a také zásoby podzemní vody.
"Velmi se nám to nelíbí. Ztotožňujeme se se stanoviskem obcí, které by přišly o část katastrálních území a protestují. I když by se to podle ujištění státu týkalo neobhospodařovaných pozemků, jsme už tak rozlohou nejmenší kraj a byli bychom zase biti," říká hejtman Libereckého kraje Stanislav Eichler.
Domnívá se, že by stát měl měnit svoji mapu v jiných, mnohem větších krajích. "Nabízí se i řešení finančního narovnání," tvrdí hejtman.
Ministerstvo vnitra ale tvrdí, že finanční narovnání už není reálné. "Polská strana při jednáních odmítla, že by se nechala vyplatit," uvedla mluvčí Schneiderová.
Území, která mají připadnout Polsku
