"Obracíme se na vás s naléhavou výzvou k podniknutí takových kroků, které umožní obcím a státním orgánům pouliční prostituci regulovat," píše se v otevřeném prohlášení, ke kterému se podle signatářů mohou připojit i zástupci dalších měst a obcí.
"Prostituci jako sociálně patologický jev totiž není reálné žádným právním předpisem účinně zakázat, jen regulovat," podpořila v Chebu výzvu ředitelka odboru prevence kriminality na ministerstvu vnitra Jitka Gjuričová, spoluautorka návrhu zákona o prostituci, který však loni v parlamentu neuspěl.
Včerejší chebská výzva chce tento problém do parlamentu vrátit a apeluje na důsledky dosavadní nerozhodnosti státu: morální devastaci právního vědomí občanů, konfrontace pouliční prostituce s dětmi, zdravotní rizika nebezpečných nákaz, bujení zločinnosti, korupce a stále obtížnější obyvatelnost postižených městských čtvrtí.
Zatímco konferenci přišli podpořit poslanci Jan Svoboda (ODS) z Chebu a Jaromír Kohlíček (KSČM) z Děčína, podle nichž je částečná legalizace prostituce menším zlem než současný stav, napříč poslaneckými kluby má řešení navrhované starosty z pohraničí i mnoho rozhodných odpůrců.
Marek Benda (ODS) včera shrnul jejich argumenty, když zopakoval, že je nemravné, aby stát uznáním prostituce jako legálního podnikání vlastně převzal roli pasáka.
"S akceptováním prostituce bychom navíc ve veřejných domech legalizovali kuplířství, které je podle zákona trestným činem," dodal.
Na tomto bodě uvázl i návrh nového zákona, který se podle legislativní rady vlády dostal do rozporu s mezinárodní úmluvou, která nedovoluje, aby státy kořistily z nelegální činnosti.
Zákon totiž kromě jiného plánoval, že by prostitutky odváděly daně a platily si sociální a zdravotní pojištění.
I když Úmluva o potlačování a zrušení obchodu s lidmi a využívání prostituce druhých osob je stará přes padesát let, vládní legislativci byli neoblomní: "Kdybychom chtěli takový zákon přijmout, museli bychom úmluvu vypovědět, což je z hlediska zahraničněpolitického dosti problematické," napsali v usnesení, kterým v podstatě zákon o prostituci shodili se stolu.
Přitom vnitro chtělo v podstatě okopírovat úpravy, které běžně platí i ve státech Evropské unie: definovat prostituci, přiznat, že existuje, vymezit okruh osob, které ji smějí provozovat, a zajistit nad nimi lékařský dozor, zakázat provozování prostituce na ulicích a silnicích či uzákonit, aby lidé, kteří z prostituce žijí, odváděli daně a pojistné. Všechny tyto plány jsou však zatím v nedohlednu a úřady se musí spokojit se stávajícími předpisy.
Například obce mohou zakázat nebo regulovat a omezit pohyb prostitutek v určitých částech města, za jejich hranicemi jsou však policisté bezmocní.
Ještě na začátku devadesátých let byla prostituce považována alespoň za přestupek, v roce 1996 to však novela přestupkového zákona změnila a od té doby se pojem či slovo "prostituce" v zákonech neobjevuje.
Chebské setkání přijel pozdravit také zástupce velvyslanectví Spolkové republiky v Praze Lorenz Barth.
"Vítáme tuto aktivitu českých samospráv a nabízíme vám veškerou pomoc při koordinaci s úřady na druhé straně hranic," řekl. Upozornil také, že německá strana má zájem i na řešení palčivého problému pohraniční dětské prostituce. K tomuto problému sdělila Jitka Gjuričová stanovisko ministerstva vnitra, podle něhož má česká policie v této oblasti prakticky nulové informace. "Je to zřejmě způsobeno i tím, že vyšetřování je zcela závislé na svědectví samotných dětských obětí," vysvětlila.
"Prostituci jako sociálně patologický jev totiž není reálné žádným právním předpisem účinně zakázat, jen regulovat," podpořila v Chebu výzvu ředitelka odboru prevence kriminality na ministerstvu vnitra Jitka Gjuričová, spoluautorka návrhu zákona o prostituci, který však loni v parlamentu neuspěl.
Včerejší chebská výzva chce tento problém do parlamentu vrátit a apeluje na důsledky dosavadní nerozhodnosti státu: morální devastaci právního vědomí občanů, konfrontace pouliční prostituce s dětmi, zdravotní rizika nebezpečných nákaz, bujení zločinnosti, korupce a stále obtížnější obyvatelnost postižených městských čtvrtí.
Zatímco konferenci přišli podpořit poslanci Jan Svoboda (ODS) z Chebu a Jaromír Kohlíček (KSČM) z Děčína, podle nichž je částečná legalizace prostituce menším zlem než současný stav, napříč poslaneckými kluby má řešení navrhované starosty z pohraničí i mnoho rozhodných odpůrců.
Marek Benda (ODS) včera shrnul jejich argumenty, když zopakoval, že je nemravné, aby stát uznáním prostituce jako legálního podnikání vlastně převzal roli pasáka.
"S akceptováním prostituce bychom navíc ve veřejných domech legalizovali kuplířství, které je podle zákona trestným činem," dodal.
Na tomto bodě uvázl i návrh nového zákona, který se podle legislativní rady vlády dostal do rozporu s mezinárodní úmluvou, která nedovoluje, aby státy kořistily z nelegální činnosti.
Zákon totiž kromě jiného plánoval, že by prostitutky odváděly daně a platily si sociální a zdravotní pojištění.
I když Úmluva o potlačování a zrušení obchodu s lidmi a využívání prostituce druhých osob je stará přes padesát let, vládní legislativci byli neoblomní: "Kdybychom chtěli takový zákon přijmout, museli bychom úmluvu vypovědět, což je z hlediska zahraničněpolitického dosti problematické," napsali v usnesení, kterým v podstatě zákon o prostituci shodili se stolu.
Přitom vnitro chtělo v podstatě okopírovat úpravy, které běžně platí i ve státech Evropské unie: definovat prostituci, přiznat, že existuje, vymezit okruh osob, které ji smějí provozovat, a zajistit nad nimi lékařský dozor, zakázat provozování prostituce na ulicích a silnicích či uzákonit, aby lidé, kteří z prostituce žijí, odváděli daně a pojistné. Všechny tyto plány jsou však zatím v nedohlednu a úřady se musí spokojit se stávajícími předpisy.
Například obce mohou zakázat nebo regulovat a omezit pohyb prostitutek v určitých částech města, za jejich hranicemi jsou však policisté bezmocní.
Ještě na začátku devadesátých let byla prostituce považována alespoň za přestupek, v roce 1996 to však novela přestupkového zákona změnila a od té doby se pojem či slovo "prostituce" v zákonech neobjevuje.
Chebské setkání přijel pozdravit také zástupce velvyslanectví Spolkové republiky v Praze Lorenz Barth.
"Vítáme tuto aktivitu českých samospráv a nabízíme vám veškerou pomoc při koordinaci s úřady na druhé straně hranic," řekl. Upozornil také, že německá strana má zájem i na řešení palčivého problému pohraniční dětské prostituce. K tomuto problému sdělila Jitka Gjuričová stanovisko ministerstva vnitra, podle něhož má česká policie v této oblasti prakticky nulové informace. "Je to zřejmě způsobeno i tím, že vyšetřování je zcela závislé na svědectví samotných dětských obětí," vysvětlila.
