To však není jediný unikát – v obci se dvěma tisíci obyvatel pravidelně vítězí s triumfálními výsledky, každé další volby navíc Chovancova podpora o něco vzroste. Naposledy to bylo rekordních 65 procent. V málokteré obci lze tak jako ve Slavkově dopředu říct, kdo příští týden vyhraje. Na populárního starostu neútočí ani konkurenti, místní lídři sociální demokracie, lidovců i KSČM, kteří se za roky smířili s rolí komparzistů.
„Existují prostě lidé, kteří mají nějaké kouzlo a dar – ostatní jim důvěřují a jdou za nimi. Pan Chovanec je jedním z nich,“ vysvětluje polský farář Marcin Kieras v hezky opraveném kostele, jenž je přímo naproti obecnímu úřadu. „Mně to připomíná rakouský model řízení obce. Starosta se snaží o vyvážený rozvoj – na své si přijdou všichni: děti, mladí, senioři i členové různých spolků,“ dodává farář.
Vladimír Chovanec usedl po „volbách“ na radnici v roce 1976 trochu omylem. Bylo mu 26 let, prezidentem byl Gustáv Husák. Ve Slavkově tehdy zrovna zemřel komunistický lídr, starší rudí mazáci v KSČ nechali funkci předsedy MNV „mladému“. Byli přesvědčeni, že samostatný Slavkov je ztracen a čeká jej připojení k nedaleké Opavě. Slavkovský starosta, jemuž je dnes 64 let, zahodil po listopadu 1989 rudou knížku KSČ a založil místní Sdružení nezávislých kandidátů.
Starosta roku a Zelená stuha
Otázku, jak se liší dnešní řízení obce od komunistické éry, nemá moc rád. „Vždyť už jsem delší dobu starostou, než jsem byl předsedou národního výboru. Jedna věc je však podobná – boj o peníze, o dotace, bez nichž nic nepostavíte. Tehdy se jezdilo na okres do Opavy nebo na kraj do Ostravy, zatímco dnes se píšou žádosti v operačních programech,“ vypráví starosta ve své kanceláři.
Ta je vyzdobena několika oceněními: šerpa s nápisem Nejlepší starosta 2010 až 2014 v Moravskoslezském kraji, zarámovaný diplom za druhé místo v celostátní soutěži Zelená stuha za péči o zeleň a také architektonické ocenění nové hasičské zbrojnice.
Vyrazíte-li po obci zjišťovat, v čem tkví kouzlo starosty, narazíte na místech, kde se obvykle tvoří mínění, na jeho příbuzné. Hospodu provozuje švagr, v základní škole je zástupkyní ředitele manželka Sylva Chovancová, v knihovně je vedoucí dcera Dana Jarošová. „Hlavně v tom nehledejte nějakou ideologii, o tu na vesnici vůbec nejde,“ mávne rukou manželka Sylva.
„Občas taťkovi doma říkáme, jestli toho už nechce nechat, aby si odpočinul, ale jeho to pořád baví,“ směje se dcera, která zrovna v knihovně přerovnává knihy. „Lidi ho tady mají rádi. Já si ani neumím představit, co bude, až skončí. Jednou se to ale stane,“ maluje budoucnost bez Chovance na radnici knihovnice Marie Tomášková.
Patriotismus je cítit na každém kroku
Ve Slavkově kvete komunitní život, mají tu hned osm spolků – chovatele, hasiče, rybáře, myslivce, svaz žen, Sokol i Orel a zahrádkáře, jejichž předsedou je právě Vladimír Chovanec. „On pečuje rovnoměrně o všechny, mezi lidi často přijde, promluví, pomůže. Za ty dlouhé roky nic neprovedl, kdyby ano, já bych byl první, kdo by mu to řekl,“ chválí Chovance šéf místního rybářského sdružení Martin Kudela.
Na každém kroku je ve slezské obci cítit hrdý patriotismus, silná identita s vesnicí. Třeba v hospodě na zdi visí historické fotografie obce, což na tomto místě nebývá zrovna obvyklé, jinde mívají u výčepu úplně jiné obrázky. Zdi školy zdobí fotografie tříd absolventů. V nové hasičské zbrojnici jsou vystaveny obrazy místního rodáka, malíře Bohumíra Bociana. A poslechnout se sluchátky na uších si tu můžete audionahrávky vzpomínek místních seniorů.
Do kostela přijde v neděli zpívat padesát dětí. Tolik lidí je jinde sotva dohromady na bohoslužbě. Obec měla štěstí na faráře, farnost spravuje charismatický a místními oblíbený Polák Marcin Kieras. „Když jsem před deseti lety odešel sloužit do Čech, u nás mě někteří odrazovali a varovali, že tady narazím na komunisty a velký odpor k církvi. Tyto předsudky ve Slavkově padly,“ říká spokojeně Kieras. Vedle kostela je dominantou obce nádherný dům pro seniory, zrekonstruovaný původní zámek, který zvenčí vypadá spíše jako nějaký drahý luxusní hotel.
Obyvatel Slavkova přibývá
Pro to všechno se Slavkov na rozdíl od okolních obcí nepotýká s úbytkem obyvatel, naopak jich přibývá. Hned ve třech lokalitách se staví nové rodinné domky. Mají odvážnou architekturu, kterou ale čekáte spíš v klasických satelitech než ve vesnici, jež zrovna minulý měsíc slavila 790 let existence.
Bohaté lidi z města sem láká nejen šikovný starosta, jenž na všechno umí sehnat dotace, ale hlavně ideální poloha u lesů a pouhé tři kilometry od Opavy. Právě rychlý rozvoj obce stvořil Chovancovi novou konkurenci, letos jde do voleb hnutí Pro Slavkov. Ale jak už to v obci chodí, ani jeho členové si nedovolí oblíbeného starostu veřejně kritizovat. Když už, tak velmi opatrně.
„Trochu nám vadí časté změny územního plánu,“ říká lídr hnutí Josef Zahel. „Samozřejmě že jsme konkurence, ale rozhodně na starostu neútočíme, on to dělá dobře, lepšího nemáme. Já jsem jen chtěl do místního dění víc zapojit mladé lidi, máme kandidátku plnou třicátníků.“
