Daň z nemovitosti je jeden z mála přímých příjmů obcí, na které stát bez patřičného navýšení prostředků přenáší stále další úkoly a povinnosti, tvrdí zástupci samosprávy.
„Nám se to samozřejmě vůbec nelíbí,“ řekl prostějovský primátor František Jura (ANO). Prostějov má podle něj jeden z nejnižších koeficientů pro výpočet této daně, kterou v předchozích letech nezvyšoval a ani v dalších letech nechce zvyšovat.
Jevišovice na Znojemsku se loni samy rozhodly, že daň z nemovitosti zvýší. Předchozích 30 let zůstávala neměnná. Starosta Pavel Málek si myslí, že by daň z nemovitosti mohla klidně progresivně růst, je však proti tomu, aby se výnos z daně dělil mezi obec a stát. „Přijde mi to nelogické. Daň z nemovitosti je jeden z mála přímých příjmů obcí a vnímám ji jako poplatek za služby, které obec svým obyvatelům poskytuje,“ míní.
Stanjura chce ušetřit 70 miliard, daň z nemovitosti se může zdvojnásobit |
Starostka Drnovic na Vyškovsku Zuzana Hermanová (ODS) uvedla, že v obci už roky daň z nemovitosti nezvyšují. „Pokud by se to mělo stát v této době, kdy ceny všeho jdou nahoru, občanům by se to nelíbilo. Někteří by snad pochopili, kdyby ty příjmy z daně šly do obecního rozpočtu, takhle ale ne,“ dodala.
Primátor Zlína Jiří Korec (ANO) ve středu řekl, že je třeba změnit rozpočtové určení daní pro krajská, případně statutární města, protože musí zajišťovat spádové funkce. „Pokud chce jít stát cestou, že si začne přilepšovat na dani z nemovitostí, myslím si, že většina starostů, starostek a primátorů bude mít značnou obavu, že je to první krok, abychom o tento příjem do budoucna přišli,“ uvedl Korec.
Jeden z příjmů obce
S návrhem ministerstva financí není spokojený ani primátor Opavy Tomáš Navrátil (ANO). „Místo toho, aby tyto prostředky pomáhaly v místech, kde se vyberou, končí ve státním rozpočtu. Stát na města a obce přehazuje stále více problémů a agendy, prostředky však zůstávají stejné nebo dokonce menší,“ řekl.
„Máme jednu z nejnižších daní z nemovitosti v celé Evropě. Proto proti zvýšení této daně v principu nic nemám. Nelíbí se mi ale, že by tyto příjmy neměly jít obcím a městům. Obce tyto peníze využívají na úpravy veřejného prostoru a zlepšování infrastruktury přesně tam, kde lidé, kteří platí daně, žijí,“ řekl starosta Třebíče Pavel Pacal (Pro Třebíč).
Ani jindřichohradecký starosta Michal Kozár (ANO) Stanjurův záměr nevítá. „Daň z nemovitosti je jeden z příjmů obce. Bylo by spravedlivé, když se ji stát rozhodne zvednout, aby z toho obce také něco měly. Máme sice některé vlastní koeficienty, se kterými můžeme pracovat, na druhou stranu není ten přístup rozumný, aby jenom stát profitoval,“ řekl Kozár. Strakonický místostarosta Rudolf Oberfalcer (Strakonická Veřejnost) návrh také kritizuje. „Chápu, že vláda shání zdroje, ale dělat to takhle idiotsky nesystémově, to fakt dokáže jenom břídil, diletant,“ míní Oberfalcer.
Stanjura hledá peníze, zdaní zlobivé pacienty. Někomu zvýší zdravotní pojištění |
Primátor Liberce Jaroslav Zámečník (Starostové pro Liberecký kraj) nesouhlasí s tím, aby případné navýšení daně z nemovitosti bylo příjmem státu. „Pokud k navýšení dojde, mělo by to zůstat městům a obcím. Daň z nemovitosti je vybírána proto, že za to poskytují města občanům služby. To znamená například úklid a opravu komunikací, svícení, případně v Liberci je to i dohled městskou policií. Když by si stát tady tu daň bral, tak neposkytuje za to občanům nic. Jenom jim bere peníze,“ řekl Zámečník.
Uvažované až dvojnásobné zvýšení daně z nemovitosti by mohlo v Ústí nad Labem způsobit problémy soukromým vlastníkům, firmám i nájemcům, soudí primátor Petr Nedvědický (ANO). Město vlastní jen minimum nemovitostí. Nelíbí se mu ani to, že by se zvýšení daní nijak nepromítlo do rozpočtu města.
Starosta České Čermné na Náchodsku Tomáš Kulhánek se domnívá, že daň z nemovitosti by se neměla zvyšovat a už vůbec ne ve prospěch státní kasy. „Měla by zůstat v režii každé obce či města, která si stanoví svoji výši, uvedl Kulhánek.
Primátor Ústí nad Labem Petr Nedvědický.
„Absolutní demagogie“
Starosta Příbrami Jan Konvalinka (za ANO) označil Stanjurův návrh za „absolutní demagogii“ a „mimořádně nešťastné řešení“. Poukázal na vysokou inflaci a z ní vyplývající velkou zátěž obyvatel. „Hovořit o tom, že se bude ještě zvyšovat daň z nemovitosti, mi přijde přinejmenším asociální,“ prohlásil. Zároveň se mu nelíbí, že by si daň nechával ve svém rozpočtu stát.
Podle kladenského primátora Milana Volfa (Volba pro Kladno) měla otázka na stanovisko k návrhu přijít nejdřív z vlády městům. „Kladno daň z nemovitosti nezvyšovalo a zvyšovat nechce, byla by to další zátěž pro občany v době krize. Pokud daň vláda chce zvýšit a navíc ještě vzít peníze městům, tak je to vláda amatérů,“ uvedl Volf.
KOMENTÁŘ: Vyšší daň z domů a bytů zdevastuje rodinné vazby |
Starosta Lužic na Hodonínsku Tomáš Klásek (za KDU-ČSL) uvedl, že majetkové daně jsou u nás nízké. „Chápu situaci státního rozpočtu. Ale i když bude daň z nemovitosti dvojnásobná, nemyslím si, že by to mělo do rozpočtu lidí fatální dopady. Na druhou stranu ale budou nespokojení, protože jakékoliv zvýšení daně je pro ně věcí negativní. A i kdyby to bylo jenom o stovku, budou nadávat,“ uvedl Klásek. Podle něj ani obce tolik neutrpí tím, že by navýšení nešlo do jejich rozpočtů.
Stanjura středečním Hospodářským novinám řekl, že jedním z návrhů na konsolidaci rozpočtu je zvýšení základního koeficientu daně z nemovitosti na dvojnásobek. Dodatečný výnos daně nad současnou výši by měl být příjmem státního rozpočtu. Stát by tak podle ministra získal šest až osm miliard korun. Mezi stranami vládní koalice zatím ale na zvýšení daně z nemovitosti není shoda, řekl novinářům vicepremiér a pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).
