"Namísto osmdesáti milionů korun se mělo do ghetta investovat pouze padesát, za zbytek jsme mohli vykoupit pozemky na průmyslovou zónu," řekl Mašek. Město se totiž dlouhodobě potýká s vysokou mírou nezaměstnanosti; dnes jsou pozemky dvakrát dražší než tehdy", vysvětlil.
"Zatímco my jsme stavěli Zámostí, v Jihlavě budovali průmyslovou zónu a lidi tam mají práci," dodal. Z osmdesátimilionových půjček na ghetto musí město do roku 2008 splatit ještě polovinu," dodal starosta Mašek.
Architektonicky zachovalé ghetto je jednou z rarit v Česku," řekl někdejší starosta Pavel Heřman (nezávislý). "Na počátku 90. let se muselo zachránit to, co bylo nejohroženější. Za socialismu měla být tato čtvrť srovnána se zemí," připomněl.
Největší investicí v ghettu byla rekonstrukce inženýrských sítí, na kterou americká vláda poskytla městu v roce 1995 půjčku čtyřicet milionů korun. Opraveny byly synagogy, vybudován jez na přilehlé řece a přes ni lávka, která čtvrť spojila s centrem. V továrně vzniklo dvacet devět bytů, opravena byla většina ze stopětadvaceti objektů.
"Nikdo neavizoval, že to bude okamžitě turistický ráj, ze kterého bude žít čtyřicetitisícové město. Jde o zapojení Třebíče do turistických tras, bez toho to fungovat nebude," řekl Heřman na adresu těch, co zpochybňují návratnost investic.
Ne všechny aktivity musejí podle hejtmana Františka Dohnala (KDU-ČSL) přinášet zisk bezprostředně. "Eventuální zápis na seznam UNESCO bude mít pro Třebíč velký význam. Každé město je něčím ojedinělé - v renesanční Telči také nestavěli průmyslové zóny," řekl Dohnal.
