Pohled na katedrálu a starý most v Béziers.

Pohled na katedrálu a starý most v Béziers. | foto: Profimedia.cz

Z bašty katarů je laboratoř krajní pravice, starosta počítá muslimy

  • 647
Francouzskému městu Béziers už rok a půl vládne kontroverzní starosta Robert Ménard. Bývalý novinář podporovaný Národní frontou zakázal plivání a sušení prádla na ulici, ve školách počítá děti muslimů a uprchlíkům vzkazuje: k nám nejezděte.

„Před pár lety jsme tu měli neustálé problémy. Byly tu bitky, lidé brali drogy na lavičkách. Roky s tím nikdo nic nedělal. Od té doby, co přišel pan Ménard, to všechno zmizelo a turisté se vrátili,“ svěřil se BBC jeden ze starostových příznivců.

Vládce jihofrancouzského Béziers se zhruba sedmdesáti tisíci obyvateli kritici obviňují, že si z města dělá laboratoř krajní pravice. Další míní, že je jen čirý populista, kterému jde o titulky v novinách.

Dvaašedesátiletý rodák z Alžírska, který se v mládí hlásil k trockismu, sám sebe líčí jako přímého člověka a bojovníka s „pokryteckým politickým systémem“. Bývalý novinář a jeden ze zakladatelů organizace Reportéři bez hranic loni na jaře s podporou radikální Národní fronty Marine Le Penové vyhrál místní volby a život ve městě začal razantně měnit.

Zakázal televizní satelity u oken, plivání na ulici a v centru města už si lidé nesmí sušit prádlo venku na šňůře. „Tohle je jih Francie! Co čeká, že budou lidé s mokrým oblečením dělat? Ne každý si může dovolit sušičku,“ protestuje mladá designérka Sofia.

Jedním z Ménardových opatření je například i „večerka“ pro děti - žádné se už nesmí samo potulovat nočními ulicemi. Pořádek ve městě zajišťuje dvakrát více policistů než dříve a i obyčejní strážníci dostali poloautomatické zbraně. Obyvatelům města to oznámily plakáty, na kterých je obrovská pistole a heslo „Od teď mají strážníci nového přítele.“

Starostovy metody odmítají nejen přední francouzští politici, muslimská obec či „umírněná“ veřejnost, ale i někteří zastupitelé Béziers. Těm však podle listu Midi Libre začal někdo vyhrožovat. Do sídla tamních komunistů přišel 21. října výhrůžný dopis, který třem nejhlasitějším starostovým kritikům vzkazuje: Zemřete. Výhrůžky doplňuje znak Ku Klux Klanu.

Odesílatel zůstává neznámý. Ménard se však kauze vysmál. „Výhrůžky vůči mým oponentům jsou buď dílem hlupáka, nebo groteskní manipulace,“ napsal na Twitteru a označil dopis za ubohý.

Muslimy poznám podle jména, hlásí Ménard

Béziers vstoupilo do historie jako dějiště masakru katarů (příznivců velkého heretického hnutí ve středověku, pozn. red.) v roce 1209, během kterého křižáci vyvraždili celé město. Dodnes se cituje výrok papežského legáta Arnolda Amaricha, který na dotaz, jak mají vojáci mezi měšťany poznat katary, odpověděl: Zabte je všechny, Bůh si ty své pozná.

Jedno z center Languedoku dlouhá léta těžilo ze svého turistického potenciálu, dnes však patří k nejchudším městům Francie. Není proto divu, že Ménardovy sliby o návratu lepších časů na místní voliče zabraly a kontroverzní politik usedl v čele radnice. Jeho oblíbenými tématy jsou dnes i uprchlická krize a muslimové, na což velká část Francouzů slyší.

Uprchlická krize

Na hranu se dostal například v květnu letošního roku, když v Béziers začal počítat děti. Došel k závěru, že žactvo tamních škol a školek z 64,6 procenta tvoří muslimská dítka. Že vyznávají islám, poznal jednoduše - podle jejich křestních jmen, píše deník Libération.

Kvůli této statistice se však dostal do hledáčku policie - sestavování seznamů obyvatel podle víry totiž ve Francii zakazuje ústava. Ménard při výslechu něco takového popřel - k potřebným datům se podle svých slov jako hlava města velmi snadno dostane i bez seznamů.

„Nejsem jediný starosta, kdo si to zjišťuje. Jsem ovšem jediný, kdo o tom mluví,“ tvrdí Ménard, kterého kvůli tomu francouzský ministr vnitra Bernard Cazeneuve obvinil, že zemi vrací „do nejtemnějších hodin její historie“, do doby kolaborantské vichystické vlády.

Přehled o tom, kdo kde a podle jaké víry žije, starosta i přes problémy s policií stále považuje za dobrý nápad. Dopisem proto vyzval francouzské poslance, aby umožnili vytváření „etnických statistik“. Odkázal se přitom na návrh zákona z roku 2009, kdy dnešní premiér Manuel Valls chtěl pomocí statistických dat bojovat s diskriminací. U Ménarda francouzští komentátoři tipují spíše opak.

„Etnické statistiky by nám dovolily ukázat, jak vypadá pravá tvář Francie. Ukázat, co se z ní stalo. Očividně z toho jde strach!“ píše Ménard na Twitteru. V jednom z dalších příspěvků příchod syrských běženců označil za invazi.

Skandál vypukl i po Ménardově prohlášení, že děti syrských uprchlíků nepustí do místních škol. Pokud by se o to pokusil, dostal by se opět do konfliktu s francouzskými zákony.

Inspekce mezi uprchlíky

Že boj proti imigrantům bere skutečně vážně, dokázal voličům v pátek 11. září, když se osobně vydal vysvětlit syrským přistěhovalcům, proč nemohou bydlet v „jeho“ městě. Desítky lidí se totiž nelegálně usídlily v bytech s regulovaným nájmem ve čtvrti Devèze. Na návštěvu šel starosta s policejním doprovodem, tlumočníkem a šerpou ve francouzských národních barvách.

„Pane, v tomto městě nejste vítán. Když jste přišel do tohoto bytu, zničil jste dveře. Kradete vodu a elektřinu. Nemůžete to tu jen tak obsadit. Přivítáme vás, ale až se budete chovat správně. Můžete si jít do jiných měst, kde vás přijmou,“ říká Ménard na videu, které ze své inspekce zveřejnil.

Jeho silácké řeči však mají háček. Nelegální nájemníky totiž může ve Francii vystěhovat pouze soud, některé levné byty navíc vůbec nejsou ve vlastnictví města. Proti postupu starosty se ohradili i místní muslimové s tím, že byty byly po léta prázdné a Ménard jen šíří strach.

„Já respektuji uprchlíky, ale pouze ty, kteří respektují mou zemi. Není možné přijmout chování těchto lidí. Já s nimi soucítím, ale ne za těchto podmínek,“ brání se Ménard a dodává, že pravidla platí pro všechny stejně.

Jen pár dní po starostově návštěvě imigrantů se strhly protesty znovu, a to když vyšlo nové číslo radničního časopisu. Na obálce byli uprchlíci nastupující v Makedonii do vlaku. Původní snímek grafik doplnil cedulemi s nápisy „Béziers 3 865 kilometrů“ a „Zdarma školy, bydlení a výhody pro všechny“. Palcový titulek na obálce zlověstně hlásí: „Už jedou!“

Autor fotografie Robert Atanasovski a agentura AFP kvůli zneužití fotografie podali na Ménarda i radnici žalobu. Agentura i fotograf podle francouzské televizní stanice BFM TV za fotomontáž požadují každý třicet tisíc eur.

Ménard argumentuje, že vše proběhlo podle pravidel žurnalistiky. „Zaplatili jsme AFP 930 eur, abychom fotografii mohli použít, tak ať z toho přestanou dělat aféru. Ať netvrdí, že jde o zneužití. Je to politický problém,“ kritizuje agenturu Ménard.

Lídr socialistů v Béziers Jean Michel du Plaa míní, že je starosta už dávno mnohem víc vpravo než samotná Národní fronta. „Marine Le Penová se pokoušela stranu očistit, ale Robertu Ménardovi je naopak velmi dobře na úplném okraji krajní pravice.“

Podle některých hlasů tak Ménard jedná záměrně - vedle něj bude Le Penová vypadat jako umírněná pravicová politička, čímž se značně zvýší její šance na výhru v prezidentských volbách za dva roky.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video