Systémy a technika pro elektronický boj patří k nejpřísněji střeženým tajemstvím prakticky všech armád. Tu českou čeká v tomto ohledu během pár let zásadní přezbrojení, které schopnosti elektronického boje českých vojáků posune do jiné dimenze.
„Rozdíl bych přirovnal k černobílé a chytré televizi,“ říká velitel 532. praporu elektronického boje Ivan Mahr. Právě jeho jednotka bude novými mobilními rušiči vyzbrojena.
Vojáci se sice už se učí nový systém ovládat, zatím ale jen v učebnách. V reálu stále používají staré rušiče s označením „MORUŠ“ (MOdulová stavebnice RUŠičů), které mají „dny své slávy“ už dávno za sebou. Zastaralá technika už neodpovídá současným hrozbám ve světě.
Armáda má v současnosti čtyři komplety MORUŠ – částečně ruské a částečně české výroby. Pochází z přelomu 80. a 90. let minulého století a jsou předurčeny pro nasazení s bojovými jednotkami, tedy se 4. brigádou z Žatce a 7. mechanizovanou brigádou z Hranic.
Když ve starých skříňových vozidlech Praga V3S vojáci vyjedou, jsou pro ostatní jednotky spíše přítěží. Vozidla nejsou nijak chráněná, nemají žádnou balistickou ochranu ani zbraňové systémy. A i rozvinutí a zapojení rušičů v poli zabere na dnešní poměry až příliš mnoho času. Vztyčení stožárů pro antény, jejich ukotvení, propojení s vozidlem.
„I laik pozná, že technika je již morálně i technologicky zastaralá. Podvozkovou část dokážeme díky zručnosti techniků ještě udržovat, ale samotná nástavba je už problém,“ konstatuje Mahr.
A také co do primárních schopností je systém prakticky schopen pokrýt jen hrozby, které jsou už spíše minulostí. Účinně dokáže rušit pouze pozemní a ještě ne příliš sofistikované radiostanice. „Vlastně obyčejné vysílačky. Neumí vůbec pokrýt pásmo mobilních telefonů nebo datalinků,“ řekl Petr Šnajdárek, vedoucí projektu rozvoje elektronického boje.
Nové rušiče STARKOM (STAvebnicový Rušič KOMunikační), jako výsledek spolupráce českých firem, mají být proto podle něj nejen přímou náhradou, ale zároveň konečně plnohodnotným vstupem jednotky elektronického boje do 21. století.
Nový mobilní rušič STARKOM pro českou armádu
„Budeme schopni účinně rušit jakékoliv komunikační signály, data, mobilní telefony,“ nastínil Mahr. Nový systém byl totiž navržen pro sledování a elektronický boj ve všech pásmech – VKV/UKV/SKV. Kromě mobilů bude umět rušit moderní radiostanice, které mění kmitočty, kódované datalinky, Wi-Fi sítě. A také bezpilotní letouny nebo navádění nepřátelských střel.
„Získáme nové schopnosti, kdy budeme schopni rušit drony, veškerou taktickou komunikaci, sjednotíme se spojenci a budeme na špici,“ uvedl Michal Peterek, náčelník odborné přípravy 532. praporu elektronického boje.
Ten má stejně jako jeho kolega Jiří Buzek reálné zkušenosti s moderními hrozbami z nasazení v Afghánistánu. Zjišťovali nepřátelskou komunikaci, monitorovali rádiové sítě a snažili se eliminovat rádiově odpalovaná výbušná zařízení. „Půjde o nástroj v celém elektromagnetickém spektru i kyberprostoru, který bude válčištěm budoucnosti,“ konstatoval Buzek, který působí jako velitel roty elektronického boje.
Armáda si objednala celkem osm nových vysoce mobilních a modulárních stavebnicových rušičů. „Budou jednoznačně určeny pro nasazení v sestavě bojových jednotek v první linii, proto požadujeme vysoký stupeň balistické ochrany,“ popsal Šnajdárek s tím, že armáda počítá s jejich nasazením i v zahraničních misích.
Osádka i technologie po ochranou
Systémy budou umístěny na moderní podvozkové platformě Tatra 815 8x8 řady 7 s automatickou převodovkou. Mají být dosud vůbec nejmodernější a nejakceschopnější pro pohyb v terénu, ale i v zastavěných oblastech.
Vůz bude mít opancéřovanou čtyřdveřovou kabinu s vysokým stupněm balistické ochrany proti planým zbraním a minám a veškeré nápravy mají být říditelné, aby se vůz mohl vyprostit ze všech situací. Sedadla budou mít pětibodové bezpečnostní pásy.
Pro nasazení v bojové zóně v místě případného střetu s nepřítelem budou mít vozidla průlez s pancéřovaným poklopem na stropě kabiny a lafetou pro kulomet Minimi 7,62 mm.
Osádka bude vybavena přístroji pro noční vidění a přístroji pro obsluhu elektronické aparatury i za jízdy, obrazovkami kamerového systému, který po příjezdu na místo a zaujetí postavení dokáže sledovat okolí vozidla v okruhu 360 stupňů a pomáhat při střežení vozidla. Do speciálního vybavení patří také ochranný rušič před rádiově odpalovanými výbušnými zařízeními, který kolem vozidla vytvoří speciální bublinu.
Nástavba s technologiemi bude stejně jako kabina zodolněná. Vybavení bude tvořit elektrocentrála, nezávislá klimatizace i topení, filtroventilace a mobilní maskování. Samotné pracoviště operátorů bude vybaveno výkonnými komunikačními technologiemi pro spojení a zpracování dat. Odolné má být vozidlo i vůči nepřátelskému elektronickému rušení.
Velkou část vybavení a detailů technologií nových rušičů armáda kvůli utajení nespecifikovala. A to se týká pochopitelně rovněž softwarového vybavení. Jisté jen to, že speciálně vyvinutá aplikace má obstarávat nejen sledování a rušení, ale také spojení s velením, řízení a koordinaci prostředků elektronického boje a technickou analýzu signálů. Samotné rušení pak má fungovat manuálně nebo v plně automatickém režimu.
Jisté je také to, že pro vojáky odpadne pracné stavění stožárů se zatloukáním kotvících kolíků a skládání antén, protože každé vozidlo bude vybaveno čtyřmi dálkově ovládanými teleskopickými stožáry osazenými směrovými a všesměrovými anténami, s automatickým rozložením a složením.
Armáda dosud využívá zastaralé mobilní rušiče s označením MORUŠ
Cena za špičkové vybavení
Modernizační projekt se však před nedávnem dostal pod palbu kritiky kvůli ceně. Ministerstvo obrany původně počítalo s částkou 960 milionů, kterou také schválili poslanci. Později se však ukázalo, že za rušiče zaplatí nakonec 1,45 miliardy.
Ministerstvo ale cenu obhajuje s tím, že původní suma vycházela z předpokladu z let 2016-2017 a na její navýšení mělo vliv hned několik faktorů. Především jde o odsunutí projektu v čase, protože vojáci měli podle původních plánů nové rušiče dostat už v letech 2019-2020. Návrh na pořízení osmi mobilních systémů od Vojenského výzkumného ústavu v Brně byl však tehdy kvůli financím odsunut. Armáda tak dostane nová vozidla v roce 2023.
Dalším faktorem je s tím spojený růst cen materiálu, speciálního vybavení a v neposlední řadě se do ceny projevilo zapracování nových technických požadavků ze strany armády pro pokrytí budoucích hrozeb.
Aby armáda mohla vůbec požádat o vyčlenění peněz pro vyzbrojovací projekt, musí informaci o předpokládané ceně nejprve dostat ministerstvo financí. Jde však o předpokládané kalkulace a teprve poté, co ministerstvo financí částku schválí, může ministerstvo obrany s dodavateli začít vyjednávat o ceně.
„Jde o čistě českou technologii. Nejde jen o získání moderního prostředku pro armádu, ale udržení na světové špičce a uchování národního know-how v oblasti elektronického boje,“ dodal Šnajdárek.
