„Lidé, kteří jsou dnes v aktivním věku, mají jasnou představu, že chtějí zůstat doma. Pakliže se diskutuje o potřebě vzniku pobytových služeb, musí se stejně diskutovat o tom, že je potřeba rozvinout péči v domácím prostředí,“ uvedl předseda ISP Jakub Čtvrtník. Podle něj je potřeba síť sociálních služeb rozvíjet i podle představ klientů a plány rozvoje by se neměly týkat jen pobytových zařízení, ale i terénních služeb.
Péči doma by upřednostnilo 69 procent dotázaných. Nejčastějším důvodem bylo zachování soukromí. Lidé zmiňovali ale i důstojnost a pozitivní vliv domova na stav člověka a jeho uzdravování. Řada respondentů a respondentek měla i nepříjemnou zkušenost s péči o příbuzné v některém ze zařízení, nebo věděli o případech špatného zacházení z médií. Vadila i ztráta samostatnosti a nezávislosti.
Čeští senioři zůstávají osamělí. Každý desátý se setkal se šikanou |
Do seniorského domova či jiného zařízení by případně odešlo 24 procent lidí. Dvě pětiny z nich by to ale udělaly proto, aby nezatěžovaly své blízké. Převažovaly mezi nimi ženy. Podle autorů je to nejspíš proto, že se o stárnoucí příbuzné starají většinou ony. Dokážou si tedy představit, co péče obnáší a co pro pečující osoby znamená.
Volbu odchodu do zařízení lidé zdůvodňovali zajištěním odborné péče, obavou z nezvládnutí života doma, pohodlností řešení a pobytem v kolektivu, ne v osamělosti. Jedním z důvodů bylo ale i to, že dotázaní nevěděli o jiných možnostech pomoci.
Průzkum je součástí projektu Žít doma, který má přispět k posílení pečovatelské služby. Na průzkumu, do něhož se loni zapojila tisícovka lidí od 18 do 65 let, spolupracoval s agenturou NMS Market Research.
Rozdíly mezi muži a ženami
Podle zástupců ISP se nelišily postoje mladých a starších, lidí z měst či venkova, s nižším vzděláním či vzdělanějších. „Bylo pro nás překvapivé, že názory jsou podobné napříč generacemi. Rozdíly byly občas jen u mužů a žen,“ upřesnila Vladimíra Tomášková z ISP.
Zůstat i ve stáří doma by lidem podle ISP mohla pomoci pečovatelská služba. Podle poslední statistické ročenky ji předloni využívalo přes 103 000 klientů. Neuspokojených žádostí zůstalo asi 3500.
Přežili holokaust. Teď potřebují oporu, říká ředitelka domu pro seniory |
Šéf IPS uvedl, že v Česku funguje na sedm stovek pečovatelských služeb. K jejich tradičním činnostem patřila dovážka obědů, zajištění úklidu či vyprání. Některé se ale přeměnily a starají se i o klienty ve vážnějším stavu. Podle Čtvrtníka je rozšíření nabídky o odbornou péči možné, pokud služby přenechají rozvážku jídla či svoz prádla jiným provozovatelům.
Přeměnou prošla třeba pečovatelská služba v Žamberku. „Přestávali jsme mít kapacitu na důležité úkony pro klienty. Nastavení nedávalo smysl. Říkali jsme si, jestli máme jezdit s kastrůlky po městě - přitom jsou jiné služby, které vozí jídlo - když nemáme čas se postarat o ty, kteří to potřebují,“ uvedla ředitelka centra sociální péče v Žamberku Miroslava Krajčírová. Některé činnosti postupně služba předala. Prodloužila pak provoz do večerních hodin i o víkendu.
