Oslovení se pozastavují hlavně nad výhodami, které se nabízejí. "V první chvíli jsem si myslel, že je to vtip. Ale na internetové adrese mě zavalila spousta informací o tom, jak se dát k Němcům," uvedl českobudějovický podnikatel, který si nepřeje zveřejnit jméno. Příjmení má německé. "Asi si mě vybrali podle jména, protože sousedé nic podobného do schránky nedostali," poznamenal.
Leták podepsaný jménem Wünsch vybízí zájemce, aby si telefonem domluvili konzultační schůzku. Za jednorázový poplatek pět tisíc korun předloží agentura jednotlivci i celé rodině návod, jak se vyznat v rébusu kolem vyřizování druhého občanství. Zároveň varuje, že německé úřady žadatele selektují už tím, že vyžadují stále víc dokladů o předcích. Slibované přídavky vyplácí Němcům žijícím v zemích EU německá vláda. Po vstupu do unie by tedy měli nárok na tyto peníze i Češi s německým původem.
Zástupce agentury uvedl, že v žádném případě jeho dealeři neoslovují cílenou skupinu lidí podle jména. "Konzultační schůzky s nimi jsou důvěrné a pětitisícový poplatek je za cenu režie, nákladů spojených s vyřizováním žádostí. Své jméno nechci v tisku zveřejnit, lidé jsou moc závistiví," uvedl muž z Litoměřicka. Zájem je podle něho obrovský - na webové stránce figuruje už deset tisíc návštěvníků.
Žádosti o německé občanství přijímá německé velvyslanectví v Praze. Připustilo, že v posledních třech letech jich má mimořádné množství. V konečné fázi doklady posuzuje centrální úřad pro Němce žijící v zahraničí v Kolíně nad Rýnem. "Taková záležitost trvá až rok," uvedla Petra Dachtlerová z tiskového oddělení velvyslanectví.
Podle evidence tohoto úřadu byl počet žadatelů nejmasovější v letech 1999 až 2001, kdy vyřizoval ročně až dva a půl tisíce přihlášek. "V posledním roce jich máme osmnáct set. Převažují žádosti z Hlučínska," uvedla Dachtlerová. Ze statistiky vyplývá, že v roce 1921 žilo v Československu ze všech obyvatel třicet procent Němců. Sedmdesát let poté se při sčítání lidu přihlásilo k německé národnosti jen půl procenta obyvatel.
