Jak snadno někdy agresor může získat přístup k osobním datům, potvrzuje čtyřiadvacetiletá žena, která si přála zůstat v anonymitě. „Používala jsem Google Chrome na počítači, který jsem měla společný s bývalým partnerem. Měla jsem tam svůj oddělený účet. Sice zabezpečený heslem, ale on byl administrátor počítače, takže se tam mohl dostat. Ze stejného účtu jsem se hlásila i do telefonu,“ vypráví.
Když od agresora mladá žena odešla, ještě ten večer si změnila všechna důležitá hesla. „Ale už mě nenapadlo změnit si heslo třeba do aplikace Českých drah, takže podle toho přesně věděl, kdy přijedu a kdy odjedu z města, kde jsem studovala,“ popisuje s tím, že její bývalý partner měl také díky účtům přístup k historii jejího vyhledávání. „Když jsem si hledala názvy událostí, které se konaly, pochopil, že mám zájem a na událost se chystám,“ popisuje. „Člověka lze sledovat jen na základě informací, které vyhledává. Už jenom tím o sobě dáváme něco najevo,“ zdůrazňuje.
Sledování přes telefon je stále častější taktika
Nezřídka však agresoři zachází ještě dál. A to pomoci často zdarma dostupného softwaru, takzvaného spywaru a stalkerwaru. Tyto aplikace umožňují sledovat polohu oběti, její telefonní hovory či SMS konverzace, pořízené fotografie a nahraná videa nebo přístup k sociálním sítím.
Počet instalací těchto aplikací se podle dat společnosti Avast během pandemie covid-19 prudce zvýšil. Důvodem bylo podle společnosti zejména omezení pohybu lidí během lockdownu. Partneři, kteří bydlí spolu, totiž mají snazší přístup k telefonu toho druhého.
Podle dat společnosti se od března do prosince 2020 počet nově nainstalovaného stalkerwaru a spywaru celosvětově zvedl ve srovnání s prvními dvěma měsíci roku 2020 o 55,2 procent. V Česku pak dokonce o 79,5 procent.
Útoky špehovacích aplikací. | foto: Avast
Sledovací aplikace můžou agresorům poskytnout téměř dokonalou kontrolu oběti. Jak podotýká Ondřej David, vedoucí výzkumu mobilních hrozeb společnosti Avast, záleží na tom, jaká oprávnění daná aplikace má.
„Pokud někdo povolí všechna oprávnění, je možné monitorovat například SMS, telefonáty, soubory, polohu a podobně. V některých případech je možné sledovat do určité míry i dění na obrazovce,“ popsal.
Všechny informace jsou smyšlené
Také neziskové organizace potvrzují, že agresoři moderních technologií hojně využívají a případů kyberstalkování rok od roku přibývá. Spíše než v souvislosti s pandemií to však podle nich je s narůstajícím pokrokem a každodenním využíváním chytrých zařízení.
Istanbulská úmluva je třeba, ukazuje pandemie. I tak se ratifikace odkládá |
„Občas se nám stává, že nás kontaktuje partner klientky s tím, že všechny informace, které nám jeho žena vypráví, jsou smyšlené, přitom klientka doma ani nezmínila, že do naší organizace dochází,“ popsala Dana Pokorná z organizace proFem.
„Vnímám jako velmi důležité, aby už děti školního věku věděly, jak mohou zvýšit svou bezpečnost při používání takových zařízení,“ dodává.
Skrz telefon do azylového domu
„Nejčastěji se setkáváme se sledováním polohy ‚darováním‘ nových telefonů dětem, které jsou s maminkou v utajeném azylovém domě pro oběti násilí,“ popsala Martina Hronová z centra ROSA. Jak dodává, partneři pak dokážou například sledovat kalendář oběti, dostávají se do účtů obětí na sítích a podobně.
„Z dat klientek máme ověřen nárůst stalkingu o 40 procent v roce 2020 oproti 2019,“ dodává.
Podobnou zkušenost má také advokátka Lucie Hrdá: „Chodí za námi ženy, které třeba začnou hledat v šuplíku svůj pas a pasy dětí, načež jim začne volat manžel a kontroluje, proč to dělají a co hledají,“ popisuje s tím, že v takovém případě je jasné, že mají doma skryté kamery.
Dodává, že někteří pachatelé také věděli, že jsou klientky v její advokátní kanceláři: „Jedna klientka byla dokonce odposlouchávána, takže pachatel slyšel, co jsme si říkaly.“
Jak popisuje Branislava Marvánová Vargová z organizace ROSA, někdy se lze setkat s případy, kdy klientka žije v chytré domácnosti, a tudíž nemá žádné soukromí. „Partner ví o tom, kdy přišla domů, kdy odešla, i v jaké chvíli vytáhla žaluzie. Informace se mu často automaticky posílají do práce. V poslední době tak kontrola skrze chytré technologie může být opravdu rozsáhlá,“ vysvětluje.
Formy kybernásilíNarušování soukromí, tedy zneužití osobních dat a manipulace s nimi bez souhlasu. Zahrnuje nabourávání se do účtů, krádeže hesel nebo identity, sdílení obsahu bez souhlasu. Dozor a monitoring, tedysledování online i offline aktivit bez vědomí sledované osoby, např. pomocí GPS. Poškození jména, postavení a důvěryhodnosti a manipulace s osobními daty, vytváření a sdílení falešných osobních údajů se záměrem poškodit pověst dané osoby Obtěžování prostřednictvím textových i obrazových zpráv, např. se sexuálním podtextem, vyhrožování násilím, vtipy a komentáře, které vedou ke zostuzování osob, nenávistné projevy, které míří na gender nebo sexualitu, zobrazování žen jako sexuálních objektů Zdroj: příspěvek Michaely Svatošové ve sborníku #ZaIstanbul |
Rychle vybitá baterie i pomalý výkon
Podle Ondřeje Davida je možné poznat běžící sledovací aplikaci podle několika signálů. „Určitě bude rychlejší spotřeba baterie, protože prakticky všechny takové aplikace jsou neustále zapnuté a sbírají polohu uživatele či uživatelky,“ nastínil.
V závislosti na tom, co vše aplikace sleduje, se pak může zvýšit také spotřeba dat. Dalším indikátorem může být také snížený výkon telefonu, dlouhé prodlevy a chyby při jeho fungování.
Rozstřel: Nikam nemůžou, tak týrají své ženy. Domácího násilí přibylo |
Dále se bez vědomí uživatele může změnit nastavení, objevit nová domovská stránka prohlížeče či velké množství chybových hlášení u programů, které do té doby dobře fungovaly.
Aplikaci lze odhalit za pomoci antivirového programu. Takový krok však podle Pokorné nejspíš neunikne kontrolujícímu partnerovi. „Jedinou možnou cestou je pak odinstalování sledovací aplikace a následné zabezpečení osobního zařízení, avšak ani toto opatření nebude řešením v případě, že oběť stále sdílí domácnost s pachatelem,“ podotýká.
Kde hledat pomoc?Bílý kruh bezpečí ROSA proFem ACORUS |
Tento krok je tak podle ní obranou tehdy, kdy se jedná o pokračující domácí násilí po odchodu od násilného partnera. „K prvnímu kontaktu specializované poradny pro oběti domácího násilí doporučujeme využít zařízení mimo domácnost, pokud je to jen trochu možné,“ radí.
Pomoct může také aplikace Bright Sky CZ, která nezanechává data v mobilním telefonu.
Kybernásilí a sledování může snadno přerůst do stalkingu. Ten jako takový může potkat kohokoli bez ohledu na pohlaví. Nejčastěji jsou však oběťmi ženy, zejména ty, jež si prošly násilným vztahem.
Kvůli tomu, že se pomocné organizace setkávají s kyberstalkingem stále častěji, proFem proškolil všechny pracovnice v problematice osobního bezpečí a bezpečí v on-line prostoru.
„Tudíž jsou naše sociální pracovnice schopny poskytnout všem našim klientkám a klientům základní informace, jak se bránit a pomohou vytvořit individuální bezpečnostní plán nejen pro zacházení s ohrožujícími aplikacemi,“ uzavřela Pokorná.
