"Kolem sto padesáti tisíc vojáků Sovětského svazu, Polska, Bulharska, Maďarska a Německé demokratické republiky obsadilo tehdy do čtyřiadvaceti hodin všechna důležitá politická, ekonomická i vojenská centra Československa. A tím je postupně paralyzovali," říká Daniel Povolný z Vojenského historického ústavu.
Hlavní a soustředěný útok vedli sovětští maršálové na Prahu a Brno. Letiště těchto měst byla přednostně obsazena pomocí vzdušného mostu sovětskými výsadkovými divizemi. Pražská Ruzyně dokonce s hodinovým předstihem před stanoveným časem zahájení invaze. Ten byl určen na 20. srpna 1968 ve 23:00.
Obří dopravní letouny přistávaly v pražské Ruzyni už kolem dvaadvacáté hodiny. V době, kdy první tankové a motostřelecké divize hlásily přechod československých hranic, měli už výsadkáři Ruzyň pod kontrolou.
. INFOGRAFIKAHlavní směry invaze vojsk Varšavské smlouvy |
"Přednost" měla letiště
Brněnské letiště Tuřany výsadkáři ovládli v půl třetí ráno. Zavřeli zaměstnance letiště v jedné místnosti a přistávání dalších letadel řídili už sami. K Brnu přivedli 75 dopravních letounů se 7 500 vojáky s lehkými obrněnými vozidly.
Z Tuřan se výsadkáři přesunuli do města, kde obsadili strategická místa. A tentýž scénář platil v Ruzyni, odkud obrněnce krátce po půlnoci vyrazily po liduprázdné Leninově třídě (dnes Evropská) do centra Prahy.
Obdobně to o něco později vypadalo i na dalších letištích. Okupanti bez boje obsadili letiště Hradčany u Mimoně, v Hradci Králové, Mladé, Mošnově, Náměšti nad Oslavou či v Pardubicích.
Československý vzdušný prostor Sověti zcela ovládli – do akce k tomu nasadili 450 stíhaček, přičemž stovka strojů kroužila neustále ve vzduchu, aby mohly do několika minut zaútočit na kterýkoliv pozemní či vzdušný cíl.
Maršálové si dali podle historika Povolného mimořádně záležet, aby elitní výsadkové útvary československé armády obklíčili ještě dříve, než se jejich velitelé vzpamatují. Ten v Holešově oblehli po stodvacetikilometrovém přesunu obrněnců z Polska. Zvládli to za čtyři hodiny, což obstojí i podle dnešních přísných kritérií.
"Kde jsou Němci?" ptal se Rus
Mohla se v roce 1968 československá armáda bránit? Historik Povolný míní, že by to vedlo jen ke strašlivému krveprolití mezi obyvatelstvem. Vojáci okupačních jednotek byli přesvědčeni, že vjíždějí na území zmítané občanskou válkou. "Útvar, který by se postavil na odpor, by byl zlikvidován. Sověti měli drtivou převahu a až zběsilé odhodlání," vysvětluje historik.
Jeho slova potvrzuje i vzpomínka meteorologa Josefa Hvězdy: "Když obsazovali brněnské letiště, jeden mne rýpl samopalem do žeber a zeptal se: Kde jsou Němci?"
