"Půjdu ke královně a složím do jejích rukou úřad všech ministrů," řekl premiér Wim Kok na tiskové konferenci, která následovala po krizové schůzi vlády věnované právě masakru ve Srebrenici.
Demise vlády levého středu, kterou Kok vede už druhé volební období od roku 1994, politický život Nizozemska příliš neovlivní. Na 15. května jsou totiž vypsány parlamentní volby.
Kok, který vede koalici levého středu a chystá se kvůli demisi svého koaličního kabinetu promluvit před parlamentem, oznámil, že ve volbách kandidovat nebude. Pod tíhou obvinění dokumentu a před definitivním rozhodnutím o odstoupení celé vlády dali najevo úmysl rezignovat dva ministři.
|
Glosa Martina Komárka: Amsterodam a Srebrenica |
Královna požádala o prozatimní vládu
Nizozemská královna Beatrix pověřila premiéra vytvořením prozatimní vlády, která dovede zemi až k volbám. Očekává se, že tento kabinet povede nezbytnou rutinní agendu.
"Vzhledem ke krátké době, která zbývá do voleb, požádala královna ministry, aby udělali vše, co se domnívají, že bude nezbytné učinit v zájmu Nizozemí," uvedla v prohlášení kancelář královny Beatrix.
|
ANKETA |
|
Připadá vám přehnané, že kvůli masakru v Srebrenici odstoupila celá nizozemská vláda? |
Na zprávě pracoval ústav pět let
Podnět ke kolektivní demisi dala zpráva o Srebrenici, kterou zveřejnil Nizozemský ústav pro dokumentaci války. S dokumenty o masakru pracoval pět let, než 10. dubna předložil výsledky svého bádání nizozemské veřejnosti. "Humanitární důvody a politické ambice podnítily Nizozemsko, aby se bez rozmyslu vrhlo do mírové mise, která byla prakticky nerealizovatelná," píše se ve zprávě.
Dokument, nazvaný Srebrenica "bezpečná" zóna - Rekonstrukce, předpoklady, následky a analýzy pádu bezpečné zóny, popisuje dopodrobna na sedmi tisících stranách události, které vedly k masakru. Její autoři se současně snaží konkretizovat vinu a připomínají i příčiny, proč k této tragédii došlo.
Zpráva se stala okamžitě po zveřejnění terčem ostré kritiky nejen v Nizozemsku, ale i v Bosně - zejména proto, že autoři nešli dostatečně daleko při hledání odpovědnosti jak u nizozemských politiků, tak u vojáků.
Nizozemci masakru nezabránili
Srbské síly obsadily Srebrenici 11. července 1995. Poté bylo zabito a pohřešuje se přes sedm a půl tisíce muslimských mužů. Masakr ve Srebrenici je označován za nejhroznější zvěrstvo, k němuž došlo od konce druhé světové války na evropském kontinentu.
Nizozemský prapor dostal za úkol chránit enklávu kolem západobosenské Srebrenice, kterou OSN vyhlásila jako bezpečnou zónu. Přesto 11. července 1995 bosenskosrbké jednotky město obsadily a zmasakrovaly téměř osm tisíc muslimských mužů.
Konfliktu čelilo 200 vojáků
Autoři zprávy obvinili vládu, že poslala do válečné Bosny početně slabý a nedostatečně vyzbrojený kontingent, který čítal zhruba 200 mužů. "Byli vysláni na nemožnou misi," tvrdí dokument.
Vojáci byli rozmístěni mezi dva znepřátelené tábory - bosenské Muslimy a bosenské Srby. "Byli odsouzení k nečinnosti, pokud se nechtěli stát terčem útoků, omezená byla i jejich možnost pohybu," konstatuje dokument.
Historik: Situaci podcenila vláda i OSN
Hans Blom, který stojí v čele haagského Úřadu pro válečnou dokumentaci, zdůraznil, že nizozemská vláda nebezpečí hromadných vražd ve Srebrenici naprosto podcenila. Podcenění situace přičetl i OSN.
Zpráva tvrdí, že Haag neprokázal v nejtíživějších okamžicích masakru dostatečnou politickou iniciativu, i s ohledem na špatnou komunikaci mezi vládou a nizozemskou vojenskou hierarchií. Podotýká také, že nizozemský generální štáb potlačil závažnost událostí, aby nepošpinil obraz armády.
Vraždilo se na rozkaz Mladiče?
Největší díl odpovědnosti za masakr padá podle Hanse Bloma na bosenskosrbského generála Ratka Mladiče, který nařídil evakuaci muslimských mužů z enklávy a později dohlížel na jejich zavraždění.
"Události nelze chápat jinak než jako akt pomsty, který se vymkl z rukou. Ačkoli k tomu došlo rychle a improvizovaně, rozsah vražd jasně naznačuje, že byly organizovány. Byla vyhledána místa, kde mělo dojít k popravám, byla zajištěna přeprava na tato místa a jednotky dostaly rozkaz provést popravy," upozornil Blom.
Ke Karadžičovi a Miloševičovi nitky nevedou
Podíl tehdejšího prezidenta bosenské Republiky srbské Radovana Karadžiče na masakru v Srebrenici není jasný. "Nic také nenasvědčuje, že by do této záležitosti byly zapojeny úřady v Bělehradě," konstatoval Hans Blum.
Zpráva tedy přímo nespojila někdejšího jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče s masakry ve Srebrenici. Hans Blom nicméně upozornil na Miloševičovy ambice zůstat u moci i přes rozpad Jugoslávie, který vedl v letech 1992 až 1995 i k bosenské válce.
 Novináři se berou kopie zprávy o Srebrenici, zveřejněné Nizozemským ústavem pro dokumentaci války, která viní nizozemskou vládu z pochybení v případě masakru v Srebrenici v roce 1995. (10. dubna 2002) |
 Nizozemský premiér Wim Kok komentuje zprávu o Srebrenici, zveřejněnou Nizozemským ústavem pro dokumentaci války, která viní vládu z pochybení v případě masakru v Srebrenici v roce 1995. (10. dubna 2002) |
 Nizozemský premiér Wim Kok odjíždí od královny Beatrix poté, co ji předal demisi svého kabinetu. (16. dubna 2002) |
 Ženy protestují před nizozemskou ambasádou v Sarajevu poté, co byla Nizozemským ústavem pro dokumentaci války zveřejněna zpráva, která viní nizozemskou vládu z pochybení v případě masakru v Srebrenici v roce 1995. (11. dubna 2002) |
