Ve 250členném srbském parlamentu hlasovalo pro dohodu 140 poslanců, 28 bylo proti. Nacionalisté hlasování bojkotovali.
"Toto hlasování je opravdu rozhodujícím krokem, téměř neodvolatelným. Vrací Srbsko tam, kam geograficky patří," řekl sociolog Vladimir Goati z organizace Transparency International. "Když 140 poslanců hlasuje pro dohodu, znamená to, že blok podporující evropskou budoucnost Srbska vskutku zesílil," dodal.
Evropská unie podepsala Stabilizační a asociační dohodu se Srbskem letos na jaře, krátce před předčasnými parlamentními volbami. EU tehdy jednala s jasným cílem: podpořit před hlasováním prozápadní síly na srbské politické scéně a naopak uškodit nacionalistům, kteří posílili po únorovém odtržení Kosova.
Dohodu podepsali 29. dubna v Lucemburku slovinský ministr zahraničí Rupel, jehož země v prvním pololetí Unii předsedala, srbský místopředseda vlády pro evropskou integraci Božidar Djelič a evropský komisař pro rozšíření Olli Rehn.
Stalo se tak po několikaměsíčním patu, kdy skupina zemí v čele s Nizozemskem blokovala sbližování Bruselu s Bělehradem. Důvodem byla nedostatečná spolupráce Srbů s Haagem. Nizozemcům vadilo, že Bělehrad není schopen či ochoten vydat spravedlnosti dva z největších zločinců balkánských válek z 90. let: někdejšího bosenskosrbského předáka Radovana Karadžiče a jeho vojenského velitele Ratka Mladiče.
Před srbskými volbami, které se konaly 11. května, se nakonec Unie dokázala dohodnout na kompromisu, s nímž přišli sami Nizozemci: Stabilizační a asociační dohoda bude podepsána, ale její ratifikace v jednotlivých členských zemích Unie a také čerpání výhod pro Srbsko mohou začít až ve chvíli, kdy se celá EU shodne, že Srbové s Haagem plně spolupracují.
Po květnových volbách zformovala srbskou vládu prozápadní koalice. V červenci pak Srbové lapili a do Haagu vydali Karadžiče, který se teď bude před ICTY zodpovídat z genocidy, podílu na genocidě, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů. - více o posledním vývoji u soudu čtěte zde
Další "velké ryby" ale pořád unikají. Kromě Ratka Mladiče, jehož zatčení se podle spekulací srbského tisku blíží, jde také o Gorana Hadžiče, někdejšího prezidenta samozvané Republiky Srbská Krajina.
Odměna pro Rusko
Srbský parlament sice dnes posunul zemi o něco blíže k Evropě, zároveň ale nakročil i opačným směrem. Schválil totiž i kontroverzní energetickou dohodu s Ruskem, na níž se obě země dohodly letos v lednu.
Smlouva umožní ruské společnosti Gazprom ovládnout srbský ropný monopol NIS. Srbsko bude výměnou za to zahrnuto do projektu plynovodu South Stream, který má od roku 2013 spojit Rusko se západní Evropou. Analytici v souvislosti s dohodou od počátku upozorňovali, že jde o politický tah a že se ve skutečnosti jedná o odměnu Moskvě za podporu Srbska v otázce Kosova.
