Srbská policie podle serveru Balkan Insight ve středu ráno zatkla sedm někdejších členů zvláštní jednotky bosenskosrbské policie a o několik hodin jednu další blíže neupřesněnou osobu. Všechny viní přímo z účasti na povraždění víc než tisícovky muslimů ve Srebrenici a přilehlých vesnicích.
V minulosti Bělehrad hnal před spravedlnost lidi zodpovědné za převoz zajatců ze Srebrenice na místa, kde byli povražděni, viníky však nikoliv. Středeční zatýkání je prvním pokusem Srbska postavit před soud přímo údajné vykonavatele srebrenického masakru
Ďáblův advokát: Co si myslím, je irelevantní Posledních sedm let Marko Sladojević hájí v Haagu někdejšího bosenskosrbského vůdce Radovana Karadžiće. „Západní média ho démonizují. Je to úplně obyčejný člověk,“ namítá v rozhovoru pro iDNES.cz. |
Nejvýznamnější postavou mezi zadrženými při středeční akci je podle agentury AP někdejší velitel Nedeljko Milidragović, přezdívaný „řezník Nedjo“. Po válce se z něj v Srbsku stal úspěšný podnikatel.
„Je důležité zdůraznit, že je to poprvé, co se naše prokuratura zabývá masovým zabíjením civilistů a válečných zajatců ve Srebrenici,“ uvedl zástupce srbského prokurátora pro válečné zločiny Bruno Vekarić.
Srbská prokuratora pátrá po dalších možných vinících masakru, kteří by se mohli ukrývat v sousedních zemích.
Důležitá konfrontace s minulostí
Podle něj tímto krokem Srbsko přistupuje ke klíčovému momentu konfrontace se svou minulostí. „Pro Srbsko je velmi důležité, aby ke Srebrenici zaujalo postoj soudními procesy,“ uvedl.
Významnou skutečností je také to, že středeční zatýkání je výsledkem spolupráce srbské a bosenské prokuratury.
Ze zosnování masakru se nyní před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) zpovídá někdejí velitel bosenskosrbské armády Ratko Mladić a bývalý bosenskosrbský vůdce Radovan Karadžić. Oba byli po letech na útěku dopadeni a vydáni do Haagu před spravedlnost.
Události ve Srebrenici v červenci 1995 představují nejhorší čistku na půdě Evropy od konce druhé světové války. Za několik málo dní bylo bosenskosrbskými jednotkami vyvražděno přes osm tisíc muslimů. Až na několik výjimek to byli převážně muži a chlapci mezi 15 a 65 lety.
Masakr šokoval světovou veřejnost o to víc, že Srebrenica byla jednou ze šesti takzvaných chráněných zón, nad nimiž měla patronát OSN. Přítomní nizozemští vojáci ovšem nedokázali krveprolití zabránit.
