Dialog mezi Bělehradem a Prištinou je zamrzlý od listopadu 2018, nedělní videokonference se konala pod záštitou šéfa diplomacie Evropské unie Josepa Borrella. Setkání tváří v tvář by mělo následovat pravděpodobně ve čtvrtek v Bruselu, uvedla agentura AP.
Borrell v prohlášení k obnovení rozhovorů řekl, že dosažení dohody o normalizaci vztahů je „zásadní pro lepší budoucnost pro lid Kosova a Srbska“ a také pro perspektivu jejich začlenění do evropských struktur a pro bezpečnost a stabilitu v regionu.
Kosovo zatím nedokázalo, že je životaschopným státem, říká politolog |
Kosovo v roce 2008 jednostranně vyhlásilo nezávislost na Srbsku, necelých deset let poté, co Bělehrad ztratil nad touto autonomní oblastí kontrolu v důsledku náletů NATO. Srbsko svou někdejší provincii dosud neuznalo jako samostatný stát.
Kosovo chce uznání, Srbové se o tom nechtějí bavit
„Tyto rozhovory budou vyžadovat politickou odvahu z obou stran. Budou vyžadovat odhodlání a zapojení v duchu kompromisu a pragmatismu,“ zdůraznil Borrell. „Není to jednoduchý proces, nikdy nebyl, ale je naléhavě nutné usilovat o mír a prosperitu v zájmu společné budoucnosti,“ řekl šéf unijní diplomacie.
V pátek srbský prezident Aleksandar Vučića a kosovský premiér Avdullah Hoti potvrdili trvání na svých pozicích. Vučić řekl, že by bylo nesmyslné, kdyby se jednání soustředila na otázku uznání Kosova. Hoti naopak zdůraznil, že „vzájemné uznání“ obou zemí je jedinou cestou, jak vztahy normalizovat.
Jednání, bez nichž podle EU tyto země nemohou aspirovat na členství v bloku, započala v březnu roku 2011 a vzešlo z nich na 30 smluv, které však většinou nebyly dodržovány.
Srbové za „oduznání“ Kosova platí, Zeman to udělal zadarmo |
Francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová se v pátek také účastnili společné videokonference se srbským a kosovským lídrem.
Vučić a Hoti dle jejich vyjádření „souhlasili s obnovením dialogu“ a „prohloubením spolupráce“ v různých oblastech v zájmu obnovení důvěry.
Nezávislost Kosova uznala zhruba polovina členských států OSN, mezi nimiž je vedle USA i většina zemí EU včetně Česka. Na druhé straně odmítavý postoj Srbska podporují například Rusko, Čína, Indie a Izrael. Uznání se Priština zatím nedočkala ani od pěti členů EU - vedle Slovenska a Španělska k nim.
