V Černé Hoře úřady na konci října zadržely asi dvacet srbských a černohorských občanů, z nichž někteří bojovali i v řadách proruských povstalců na východní Ukrajině (více zde). V Srbsku zase policie zadržela skupinu Rusů, u kterých nalezla 120 000 eur (přes tři miliony korun) a také policejní uniformy.
Ruští nacionalisté plánovali podle Černé Hory vraždu premiéra a převrat |
Podle srbského deníku Danas měli tito lidé také k dispozici sledovací zařízení, se kterým byli schopni monitorovat pohyb černohorského premiéra Milo Djukanoviče. The Guardian upozorňuje, že obě skupiny mohly mít společný cíl: Zavraždit Djukanoviče a dosadit do parlamentu proruské politiky.
Diplomatické zdroje, na které se The Guardian odvolává, uvedly, že Bělehrad údajné spiklence tiše deportoval po intervenci šéfa ruské bezpečnostní rady státu Nikolaje Patruševa, který 26. října přiletěl do Bělehradu, aby předešel skandálu. Srbský ministr vnitra Nebojša Stefanovič však popřel, že by vláda provedla deportace, které by se vztahovaly ke „spiknutí“.
Podle zdroje ze srbské vlády se však Patrušev omluvil za „nečistou operaci“, která neměla žádné posvěcení Kremlu. Oficiální vyjádření ruské bezpečnostní rady státu, které citovala ruská agentura TASS, však uvádí, že se Patrušev nikomu za nic neomluvil, protože ani nebylo za co (Rusko už dříve uvedlo, že s údajným plánováním atentátu nemá nic společného).
Atentát mohl být plánován i na srbského premiéra
Ohrožen měl být rovněž život srbského premiéra Alexandra Vučiče. Srbskou vládu totiž tři dny po Patruševově odjezdu znervózněl nález zbraní u domu rodičů Alexandra Vučiče, kam za nimi premiér často jezdí. Zbraně byly nalezeny v blízkosti křižovatky, kde premiérův vůz obvykle zpomaluje a byl by tak snadným cílem (více zde).
Policie našla v blízkosti srbského premiéra zbraně, převezla ho do bezpečí |
Stefanovič uvedl, že existuje „silné podezření“, že šlo o organizovaný gang, který byl za 10 milionů eur najatý k zabití Vučiče. Nesdělil však, kdo za touto akcí stál. Pouze uvedl, že teprve budoucí vyšetřování ukáže, zda za tím stáli lidé „mimo region“.
„Jde o lidi, kteří nemají rádi silného Vučiče a silnou srbskou vládu,“ řekl Stefanovič. „Víme, že lidé, kteří na to byli najati, jsou z Balkánu, ale ne přímo ze Srbska,“ dodal. Šlo podle něj o kriminální skupinu, která však měla pouze vykonat úkol, na který byla najata.
Vučič po objevení zbraní oznámil plány změn ve zpravodajských službách v souvislosti s bezpečnostní situací, která je podle něj „vážnější, než se předpokládalo“.
Spor o směřování zemí
The Guardian v souvislosti s oběma událostmi z posledních týdnů upozorňuje na možnou souvislost se spory o směřování obou zemí do sfér vlivu NATO nebo Ruska.
Djukanović se již delší dobu snaží zemi přiblížit ke členství v NATO. V květnu například podepsal přístupový protokol do aliance, který pohřbil naději Ruska, že si zajistí námořní přístup k Jaderskému moři. Podle černohorského tisku Moskva v posledních letech silně lobovala za vznik tranzitních zařízení v přístavech Bar a Kotor.
Důležitost takových zařízení se ukázala koncem minulého měsíce, kdy ruské letadlové lodi Kuzněcov, která směřovala do Sýrie podpořit ruské jednotky, bylo odepřeno natankování v několika evropských přístavech.
Vučič se sice snaží udržovat rovnováhu mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem; Srbsko například opakovaně provádělo armádní cvičení s oběma. V posledních letech však přesto převažuje spolupráce s NATO. Vučič také odmítl k neradosti Moskvy udělit diplomatický status pracovníkům rusko-srbského humanitárního centra, které bylo v roce 2012 založeno ve městě Niš.
S pokusem o puč v Černé Hoře nemáme nic společného, ohradil se Kreml |
Západní vlády totiž upozorňovaly, že centrum může být trojský kůň, skrze kterého by mohly operovat proruské polovojenské jednotky v balkánském regionu. Diplomatický status by pak umožnil, aby centrum fungovalo bez dohledu srbských úřadů.
„Není jasné, jestli je to pravda. Neexistuje zkrátka dostatek důkazů, které by to podpořily nebo vyvrátily,“ upozorňuje však ruský expert na bezpečnost Vladimir Frolov.
Bezpečnostní analytik působící na Balkáně, jehož britský deník cituje a který si nepřál být jmenován, uvedl, že nedávné incidenty pravděpodobně souvisejí s Ruskou snahou zvýšit vliv v tomto regionu. Rusko totiž podle něj reagovalo na pravděpodobné zvolení Hillary Clintonové prezidentkou Spojených států. Ta by podle očekávání zastávala tvrdší linii ve vztazích s Ruskem a jeho aktivit na Balkáně.
Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že zpráva britského deníku je provokace. „Informace zveřejněné deníkem The Guardian odvolávající se na ‘zdroje’, které uvádějí, že se Patrušev omluvil za ‘ruské nacionalisty’, kteří plánovali zabít premiéra Černé Hory je klasická provokace, která má za snahu vědomě šířit nepravdivé informace,“ uvedla mluvčí ministerstva Maria Žakarová na Facebooku.
