Nacionalistická Srbská radikální strana získala podle odhadů nezávislého Centra pro svobodné volby a demokracii CESID 28,5 procenta voličských hlasů.
Těsně za ní je proevropská Demokratická strana prezidenta Borise Tadiče s 22,9 procenty hlasů.
Demokratická strana Srbska premiéra Vojislava Koštunici, součást "demokratického tábora", který má podle agentur velkou šanci získat většinu, přiřkly odhady sedmnáct procent.
Volilo se 250 poslanců ze 3799 kandidátů dvacítky politických stran.
O skutečném vítězi voleb rozhodne zřejmě až třetí strana v pořadí, konzervativci současného premiéra Vojislava Koštunici, kteří by nejspíš mohli sehrát roli jazýčku na vahách.
Parlament a vládu, které z voleb vzejdou, čekají dvě hlavní mezinárodní výzvy: požadavek Západu na vydání generála Ratka Mladiče obviněného z válečných zločinů mezinárodnímu tribunálu v Haagu a vyřešení statusu Kosova.
To je sice formálně srbskou provincií, ale fakticky je od zásahu NATO proti režimu prezidenta Slobodana Miloševiče v roce 1999 pod správou mezinárodního společenství.
Devět desetin tamního obyvatelstva tvoří etničtí Albánci, kteří usilují o nezávislost na Srbsku. Pověřenec generálního tajemníka OSN pro Kosovo, bývalý finský prezident Marti Ahtisaari, má 26. ledna představit plán budoucího uspořádání v Kosovu.
