Generální tajemník SPS Zoran Andjelković prohlásil, že stoupenci jeho strany se budou scházet každoročně 24. března, aby "uctili památku všech těch, kdo položili životy za svobodu".
Demonstranti v Bělehradě pochodovali před budovu vlády a požadovali předčasné volby. Položili také věnec k uctění památky těch, kdo byli zabiti v areálu budov jugoslávské armády, které byly při bombardování téměř zničeny.
Etničtí Albánci v Kosovu naopak oslavili výročí bombardování jako obrat v jejich boji za nezávislost. Nedávno zvolený kosovský prezident Ibrahim Rugova řekl, že první den bombardování byl velký, historický den. "Byl to den, kdy začala svoboda a kdy v Kosovu začalo znovu svítat."
Severoatlantická aliance před třemi roky začala bombardovat Jugoslávii, aby zastavila represe Srbů proti etnickým Albáncům v Kosovu. Letecké útoky trvaly 78 dní a přinutily Miloševiče, aby srbské síly stáhl z této provincie. Ta je nyní pod správou OSN.
Organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch se sídlem v New Yorku odhaduje, že při bombardování bylo zabito asi 500 civilistů.
Jugoslávský prezident Vojislav Koštunica, který se označuje za umírněného nacionalistu, řekl, že Miloševičovy úřady mohly a měly konfliktu se západní vojenskou aliancí zabránit. Sám se k bombardování stavěl nanejvýš kriticky.
"Jestliže by se měl 24. březen slavit, pak v metropolích zemí NATO. Ale to se neděje. Nikdo se o něm dokonce ani nezmínil," konstatoval Koštunica. Řekl také, že více než 200 tisíc Srbů, kteří dříve žili v Kosovu, po válce uprchlo, protože se báli pomsty etnických Albánců.