Jak ukázaly rozhovory v kuloárech dvoudenní madridské konference o Bosně, svět sice usilovně pokračuje v pokusech zvrátit stávající etnické rozdělení, ale zároveň, v tichosti, začíná počítat s možností, že bude nutné se některých daytonských cílů vzdát.
"Následující rok, možná ještě ten další, jsou poslední šancí pro zásadní návrat uprchlíků, pak již bude pozdě, protože většina už nebude chtít opustit nové domovy," uvedl český velvyslanec v Sarajevu Martin Klepetko.
Také většina ostatních diplomatů se shoduje v názoru, že jde o poslední šanci k naplnění politické části Daytonské dohody. Jak však sami přiznávají - dva roky v této dramatické hře o čas už byly ztraceny. Za jediný další rok, od okamžiku, kdy byly posíleny pravomoce Vysokého představitele pro civilní záležitosti až na hranici protektorského úřadu, se podařilo jen minimum: zavést společné pasy, vlajku, měnu a poznávací značky.
To vše muselo být vynuceno mezinárodní vůlí, stejně jako další volby. Stále schází to nejdůležitější, dobrá vůle hlavních aktérů dohodnout se. Jakékoli znovusjednocovací pokusy narážejí na tuhý odpor ze všech stran.
"Nezměnila se psychologická situace. Všechny tři strany se považují za oběti a ti druzí jsou ti, co to všechno zavinili," uvedl zvláštní vyslanec OSN pro lidská práva v bývalé Jugoslávii Jiří Dientstbier.
Vše je založeno na etnickém principu. Včetně policie. Nefungují společné orgány, neexistují nezávislé soudy, až na výjimky nelze hovořit o nezávislých médiích.
V Bosně je tedy mír, ale dohlížejí na něj tisíce vojáků SFOR. Masivní ekonomická podpora pomohla rozvoji určitých oblastí. Celkově však hornatá země málo připomíná normálně fungující stát. Uměle slepovaná jednota je málo patrná. Bosna je postižena rozbitou infrastrukturou, průmysl je v troskách, rozsáhlé oblasti venkova jsou vylidněny a připomínají pustinu. Orgány jednotlivých entit jsou prolezlé korupcí.
Bosna je navzdory politickým cílům Daytonu až na výjimky stále národnostně rozdělena. A statisíce uprchlíků, kteří by měli návratem do svých domovů tento klíčový problém zvrátit, se nevracejí. Co tedy bude, jestli se to nepodaří ani v příštím roce?
"Hovoří se o tom, zda je správné, aby se uprchlíci vrátili za každou cenu do svých vesnic, odkud byli vyhnáni, protože ty vesnice už dávno nejsou tím čím byly," uvedl ministr zahraničí Jan Kavan. "Nejde tedy již o to jenom počítat obyvatele, domy a snažit se zrestaurovat původní demografickou strukturu Bosny. Pokud jsou totiž lidé po návratu vystaveni diskriminaci, pak by bylo možná lepší zajistit návrat do takových oblastí, kde by to bylo možné. To ovšem znamená vytvářet několik etnických oblastí," řekl Kavan.
V Madridu se všichni sice oficiálně shodli na tom, že je třeba zvýšit úsilí pro naplnění politické části Daytonu. Někteří, včetně Američanů však už naznačili, že je třeba hledat i další možnosti a formy jak tyto cíle naplnit.
"Je poslední chvíle zvrátit to na pozitivní bázi. Pokud se to nepodaří, tak se řešení bude obrovsky protahovat. Bude třeba hledat jiná řešení. Jak například zajistit řešení majetkových otázek. Jsou tisíce domů které někomu patří a bydlí v nich někdo jíný. To by byla nesmírně složitá záležitost," uvedl Dienstbier.
