O jeho umístění muselo nakonec rozhodovat ministerstvo kultury. Městští památkáři totiž povolili postavit na Petříně jen část vítězného návrhu výtvarné soutěže s tím, že Praha 1 vypsala pravidla v rozporu s jejich stanoviskem.
Zoubkův návrh metafory obětí a utrpení tvoří zužující se schodiště, které lemují sochy postupně se měnící v torza. Odbor památkové péče však koncem června souhlasil s pomníkem za podmínky, že tam bude pouze část schodiště, což vyvolalo velmi emocionální reakce.
Podle zástupce ředitele památkářů Jiřího Musálka se jeho odbor nedopustil žádné chyby. Je přesvědčen, že postupovali proti pomníku oprávněně, protože podle něj Praha 1 vypsala samotná pravidla výtvarné soutěže v rozporu se stanoviskem památkářů. Ti celou dobu chtěli, aby v horní části Petřína vzniklo jednoduché dílo.
Zástupci hlavního města Prahy však za pomníkem stáli a odvolali se k ministerstvu kultury.
Autoři díla i zástupci Prahy 1 ovšem jakýkoli zásah považovali za zkomolení díla a trvali na tom, že pomník může na Petříně stát jedině celý. "Naštěstí teď už jsou všechny spory zažehnané a práce úspěšně pokračují. Rozhodnutí ministerstva umožní uctít památku obětí komunistického režimu a postavit jejich utrpení důstojný památník, který jim Praha dosud dlužila," uvedl architekt Zdeněk Hölzl.
 Dělníci na úpatí Petřína na Újezdě připravují základy pomníku obětem totality, který má být slavnostně odhalen 22. května. (15. dubna 2002) |
 Dělníci na úpatí Petřína na Újezdě připravují základy pomníku obětem totality, který má být slavnostně odhalen 22. května. (15. dubna 2002) |
