To Železnému loni v prosinci potvrdil Vrchní soud, když před ním Krajský obchodní soud v Praze dal naopak za pravdu Američanům. Nejvyšší soud teď tvrdí, že vrchní soud udělal při rozhodování chybu, a případem se bude muset zabývat znovu Krajský obchodní soud v Praze.
Celý případ se točí kolem takzvaného denního vysílacího plánu. Právě faktem, že mu jej ČNTS nedodala na 5. srpen 1999, Železný zdůvodnil tehdejší rozvázání smlouvy. Hrozilo prý, že by kvůli tomu mohl přijít o licenci. Vrchní soud Železného argumentaci přijal.
Jenže Nejvyšší soud tvrdí: pouhý fakt, že ČNTS nedodala vysílací plán, pro zákonné vypovězení smlouvy nestačí. Je třeba zkoumat, nakolik to skutečně mohlo Železného licenci ohrozit.
"Jsme zklamáni, že soudní koloběh nekončí, ale závěry Nejvyššího soudu nás nijak nepoškozují," reagoval ředitel Novy Vladimír Železný. "Naše šance znovu vysílat se významně zvýšily," řekl generální ředitel ČNTS Jan Vávra.
Nova a Američané: rozešli se navždy?
Spor o Novu je zase zpátky na začátku. Přitom v jeho průběhu už obě strany optimisticky tvrdily, že vítězství je právě na jejich straně. Všechno začalo pátého srpna 1999 v šest ráno.
|
Sporů kvůli televizi Nova je několik Kromě souboje o exkluzivitu vztahů mezi licenční společností CET 21 a "americkou" firmou ČNTS se v bitvě o televizi Nova vede několik dalších: • Arbitráž CME versus Železný Mezinárodní tribunál letos rozhodl, že Vladimír Železný porušil svou smlouvu s Američany a musí jim zaplatit asi miliardu korun. On by měl obdržet akcie, o nichž sám tvrdí, že jsou bezcenné. Železný dosud nezaplatil, soud proto zahájil exekuci. Při ní obstavil téměř veškerý majetek ředitele Novy i jmění, které je s ním spojováno. • Arbitráž Lauder versus ČR • Trestní stíhání |
Nebyl to však nečekaný krok: Američani odvolali v dubnu 1999 Železného z postu ředitele ČNTS a už o dva měsíce později získali Železného noví partneři (Česká produkční) miliardový úvěr od IPB na rozjezd "nové" Novy.
"ČNTS nedodala na dnešek vysílací plán," vysvětlil tehdy v srpnu Železný, proč okamžitě vypověděl ČNTS tzv. "servisní" smlouvu. Železný jako majitel licence tak prý nemohl kontrolovat, co jeho televize vysílá, a mohlo se stát, že o svou licenci přijde. Tím měla ČNTS porušit smlouvu.
ČNTS ihned reagovala žalobou a tvrdila: Smlouvu naopak porušil Železný. Dávno se chystal vysílat bez nás a čekal jen na záminku. Soud by mu měl nařídit, aby se vrátil k našim službám.
Pro ČNTS totiž Železného odchod znamenal katastrofu. Od samého počátku vysílání Novy v únoru 1994 zajišťovala pro Železného kompletní servis: zaměstnávala lidi, vlastnila sídlo televize i techniku, nakupovala programy. Za to jí patřil veškerý výnos z reklamy. A zisky televize se v nejlepších letech blížily miliardě.
I dnes sídlí ČNTS v Měšťanské besedě, zvenčí stále ještě zdobené symboly Novy. Uvnitř ale pracuje jen pár lidí, kteří hlídají zbylý majetek. Svou kdysi bohatou knihovnu pořadů ČNTS rozprodala. Verdikt Nejvyššího soudu však generálnímu řediteli Janu Vávrovi vrací optimismus: věří, že se přiblížil čas, kdy bude zase vysílat
"Zaměstnanci jsou v pohotovosti, technika připravena," řekl včera Vávra. "Nezačneme vysílat zítra, ale Nejvyšší soud nás významně vrací do hry." Vladimír Železný však už včera naznačil, že návrat k Vávrovi pro něj nepřipadá v úvahu.
"Závěry Nejvyššího soudu nás nijak nepoškozují," reagoval včera Železný.
"Požadavek na exkluzivitu vztahů je v současnosti již překonaný." Výroky obou stran sporu je však třeba brát s rezervou. Podobně optimisticky Vávra mluvil v květnu 2000, když krajský obchodní soud dal v této kauze poprvé za pravdu jeho firmě.
A když se loni v prosinci odvolací vrchní soud naopak postavil za Železného, slavil to šéf Novy ohňostrojem z Barrandova a prohlášením, že jde o definitivní verdikt, proti němuž už není odvolání.
