Na nynější konferenci se mají politici dohodnout na zahájení dvouletých klimatických rozhovorů, z nichž by vzešel dokument nahrazující Kjótský protokol.
Evropská unie chce, aby se bohaté země zavázaly, že do roku 2020 sníží emise skleníkových plynů o 25 až 40 procent v porovnání s rokem 1990. A tento závazek má být podle Evropy výchozí podmínkou budoucích rozhovorů.
Jenže Spojené státy, Japonsko, Kanada a Austrálie se k ničemu takovému zavázat nechtějí. Tvrdí, že by je to v porovnání s méně vyspělými státy poškodilo. EU ale argumentuje tím, že by bohaté země naopak měly jít rozvojovým státům příkladem.
Když neustoupíte, Havaj bude bez nás
A tak se nynější konference na ostrově Bali dostala do slepé uličky. Zítra se delegáti rozejdou, a pokud se znesvářené strany nedokážou shodnout, Evropa hrozí bojkotem lednových jednání na Havaji - pořádaných americkým prezidentem Georgem Bushem.
"Jsme trochu rozčarováni, že celý svět pořád čeká na Spojené státy," řekl portugalský ministr životního prostředí Humberto Rosa. "USA používají slova jako 'závazek' a 'vedení'. Ale slova nestačí, potřebujeme činy. Je pravda, že pokud selžeme na Bali, bylo by zbytečné scházet se ve Spojených státech," dodal.
Stejné varování vyjádřil německý ministr životního prostředí Sigmar Gabriel. "Bez jasných cílů nebude setkání v lednu," řekl. Na Havaji se mají na Bushovo pozvání sejít zástupci USA a 16 dalších velkých ekonomik včetně zemí EU, Japonska, Číny a Indie. Jednat by měli o možném programu národně určovaných, dobrovolných škrtů emisí skleníkových plynů.
Zlobí se i Gore
Na Spojené státy se zlobí i jejich bývalý viceprezident Al Gore. Bojovník proti globálnímu oteplování a letošní laureát Nobelovy ceny za mír svou zemi obvinil, že je zodpovědná za blokování dalších rozhovorů. "Má vlastní země brání pokroku," řekl. A vyzval delegáty konference, aby neprodleně začali konat a zavázali se ke snížení emisí.
