"Je to moje definitivní rozhodnutí. Dospěl jsem k tomu po poradě se svým advokátem," sliboval konec sporu loni v lednu Svoboda v iDNES.cz. Půl roku na to ale podal kvůli domu dokonce ústavní stížnost. Ústavní soud ji ale zamítl a celá věc se zdála definitivně uzavřena.
"Bohužel se naplnil ten špatný scénář a k dohodě o vypořádání dědictví nedošlo," sdělil deníku Právu právní zástupce dalšího dědice - Nadace Jedličkova ústavu Tomáš Kutnar.
Svoboda se soudí o čtyřpatrový činžovní dům v hodnotě kolem 50 milionů korun v pražských Dejvicích. Ten jeho někdejší majitelka Marie Kaprálková nejprve v závěti z roku 1992 odkázala Cyrilu Svobodovi. O dvanáct let později ale závěť změnila a nemovitost odkázala Domovu svaté Rodiny, Nadaci Jedličkova ústavu a svým vzdáleným příbuzným. Svoboda se u soudu snažil dokázat, že majitelka domu v době, kdy závěť změnila, trpěla duševní chorobou. Soudy všech instancí včetně Ústavního soudu však bývalému předsedovi KDU-ČSL nevyhověly.
Pozdější poslední vůle přiznává Svobodovi jen milion korun. Ostatní majetek odhadovaný na desítky milionů si mezi sebou mají rozdělit církevní charita Domov svaté rodiny, Nadace Jedličkova ústavu a rodina Kučerových, která o Kaprálkovou ve stáří pečovala.
"Rozhodnutí soudů bylo z mého pohledu nespravedlivé a já si na nesprávné rozhodnutí nepodám ruku," vysvětlil Svoboda Právu, proč na rozdělení majetku podle závěti nepřistoupil.
