Bitva o podnikové mateřské školy tak propukla na úrovni nejvyšších státních úřadů.
„Na ministerstvu máme přes 600 lidí, proč bych jim jako zaměstnavatel nemohl nabídnout školku?“ ptá se Jurečka. Chtěl ji zaregistrovat v síti Ministerstva školství, aby mohl pobírat dotace na žáka jako každá normální mateřská škola. Jenže to mu zamítli.
Ministerstvo jako orgán státu nesmí podle platných zákonů školy zřizovat. Výjimku mají pouze tři resorty – ministerstva spravedlnosti, vnitra a obrany. Mají totiž třeba vojenské nebo policejní školy. Pro diplomatické účely smí školské zařízení zřídit i Ministerstvo zahraničních věcí. Všechna ostatní ministerstva, stejně jako třeba Akademie věd nebo nemocnice, nemohou.
„Chci se sejít s ministrem školství a domluvit se s ním, aby se změnil zákon,“ říká Jurečka.
Pokud se zákon nezmění (a Ministerstvo školství o jeho změnu příliš nestojí), může Ministerstvo zemědělství zřídit mateřskou školu jen přes prostředníka – tak, že ji pro něj založí a bude provozovat soukromá firma.
Soukromá firma jako prostředník postavila mateřskou školu například Ministerstvu zahraničních věcí nebo pro děti pracovníků Akademie věd. O školku se jim také stará, provozuje ji.
Postavení školky a mnoho předpisů
U ministerstev je hlavní překážka v tom, že jako organizační složky státu nemají vlastní právní subjektivitu, a nemohou tedy zřizovat školy. Firmy subjektivitu mají. Přesto se i na tomto případě ukazuje, jak mnohdy zbytečné administrativní překážky snižují počet tolik potřebných míst pro děti.
Postavit školku znamená splnit mnoho předpisů. „Firmy chtějí, aby byla školka dobrá, ale nebudou na poradách řešit, jaký má mít vzdělávací program a jestli budou ručníky modré, nebo růžové,“ říká Kateřina Francová ze společnosti Firemní školky, která zařizuje a provozuje právě mateřské školy „na objednávku“. Společnosti, které se na tuto činnost specializují, nabízejí kompletní služby: zadejte požadavky a my vám dáme rovnou klíč.
Ministerstvo školství doporučilo kolegům ze zemědělství právě tuto variantu, nebo aby si zřídili takzvanou „dětskou skupinu“, méně formalizované zařízení, po vzoru Ministerstva práce a sociálních věcí. Tu ale ministr zemědělství Marian Jurečka nechce. Stát na ně totiž nepřispívá, rodiče by tak stála víc peněz.
„Chceme tuto službu nabídnout levněji. V Přerově platí lidé za školku 500 korun, nevím, proč by tady měli platit pět tisíc,“ dává Jurečka příklad z města, odkud pochází.
Přesto ministra školství Marcela Chládka asi nepřesvědčí, aby kvůli němu změnil zákon. „Kvůli takovéhle záležitosti to nemá smysl,“ myslí si Kateřina Francová.
