V případě milionového daňového úniku ODS je jen hodně malá pravděpodobnost, že se někdy ukáže, kdo to celé vymyslel, kdo o všem věděl a kdo v roce 1995 nařídil rozepsat milionové dary na několik fiktivních sponzorů. Musel by promluvit některý z politiků Klausovy strany či někdo z hlavní kanceláře ODS.
Ani soud na konkrétního viníka neukázal prstem. Soudce Michal Hodoušek alespoň vymezil okruh lidí, které z toho podezírá: "Byl to vysoký představitel ODS, jenom nevíme kdo."
Teoretickou naději na zjištění pravdy dává odvolací soud, v praxi však může narazit na totéž, co zkomplikovalo rozhodování Hodouškova senátu - ztrátu paměti svědků.
Čím víc času uplyne od spáchání daňového úniku, tím víc se mohou svědci vymlouvat na to, že už si nic nepamatují. Už dnes to tvrdí hlavně lidé z ODS, jejichž výpovědi jsou rozhodující. Na to si postěžoval i soud, když jejich svědectví ironicky označil za skutečně kvalitní.
"Já bych vám skutečně chtěla pomoct. Ale opravdu nevím, kdo mi řekl, abych ty dary rozepsala," tvrdila u soudu například korunní svědkyně, bývalá hlavní pokladní ODS Marie Krčmářová, která by mohla viníka odhalit.
S případem moc nenadělá ani policie. Ta by se mohla daňovým únikem ODS začít znovu zabývat v okamžiku, kdy by se objevily nějaké skutečnosti, o nichž při původním vyšetřování nevěděla. A taková informace u soudu nezazněla.
Větší šance na uspokojivé odpovědi mají úřady v druhé hlavní nezodpovězené otázce: Jak to bylo s privatizací Třineckých železáren?
Té se už několik let věnuje policie, která má podezření, že rozhodnutí o privatizaci ovlivnily úplatky pro politiky. Ačkoli o této variantě kriminalisté hovoří jako o podezření hraničícím s jistotou, dodnes nezískali takové důkazy, aby mohli někoho konkrétního obvinit. Proces s Novákem proto očekávali i oni s napětím, jestli v soudní síni zazní něco, co by jim pomohlo.
V rovině důkazu sice nic takového nepadlo, soud však policistům vyslal jasný signál: Pracujte na tom dál.
Jako první nezávislá instituce totiž oficiálně naznačil možnou korupci.
"Vzhledem k tomu, že dary ODS přišly téměř ve stejné době a od jakého okruhu lidí, jsme názoru, že se zcela jednoznačně jedná o dar v souvislosti s privatizací Třineckých železáren," prohlásil soudce Hodoušek.
Soud vycházel z toho, že ODS prokazatelně dostala patnáct milionů korun od lidí napojených na firmu Moravia Steel, kterou v říjnu 1995 Klausova vláda vyhlásila jako vítěze soutěže o Třinecké železárny. Peníze přišly z účtů Milana Šrejbra a Jarmily Mlejnkové shodně koncem roku 1995.
Toto spojení překvapivě odkryl u soudu i místopředseda ODS Miroslav Macek: "V listopadu 1997 nám na finanční komisi ODS Libor Novák řekl, že byl v roce 1995 osloven skupinou podnikatelů ze severní Moravy a že mezi nimi byli i zájemci o privatizaci Třineckých železáren. Říkal jim, že by nebylo vhodné, aby darovali ODS peníze v době, kdy vláda rozhodovala o této privatizaci. Doporučil jim, ať peníze buď nedávají, nebo ať si zajistí konkrétní lidi, kteří tyto peníze ODS poukáží."
Ani soud na konkrétního viníka neukázal prstem. Soudce Michal Hodoušek alespoň vymezil okruh lidí, které z toho podezírá: "Byl to vysoký představitel ODS, jenom nevíme kdo."
Teoretickou naději na zjištění pravdy dává odvolací soud, v praxi však může narazit na totéž, co zkomplikovalo rozhodování Hodouškova senátu - ztrátu paměti svědků.
Čím víc času uplyne od spáchání daňového úniku, tím víc se mohou svědci vymlouvat na to, že už si nic nepamatují. Už dnes to tvrdí hlavně lidé z ODS, jejichž výpovědi jsou rozhodující. Na to si postěžoval i soud, když jejich svědectví ironicky označil za skutečně kvalitní.
"Já bych vám skutečně chtěla pomoct. Ale opravdu nevím, kdo mi řekl, abych ty dary rozepsala," tvrdila u soudu například korunní svědkyně, bývalá hlavní pokladní ODS Marie Krčmářová, která by mohla viníka odhalit.
S případem moc nenadělá ani policie. Ta by se mohla daňovým únikem ODS začít znovu zabývat v okamžiku, kdy by se objevily nějaké skutečnosti, o nichž při původním vyšetřování nevěděla. A taková informace u soudu nezazněla.
Větší šance na uspokojivé odpovědi mají úřady v druhé hlavní nezodpovězené otázce: Jak to bylo s privatizací Třineckých železáren?
Té se už několik let věnuje policie, která má podezření, že rozhodnutí o privatizaci ovlivnily úplatky pro politiky. Ačkoli o této variantě kriminalisté hovoří jako o podezření hraničícím s jistotou, dodnes nezískali takové důkazy, aby mohli někoho konkrétního obvinit. Proces s Novákem proto očekávali i oni s napětím, jestli v soudní síni zazní něco, co by jim pomohlo.
V rovině důkazu sice nic takového nepadlo, soud však policistům vyslal jasný signál: Pracujte na tom dál.
Jako první nezávislá instituce totiž oficiálně naznačil možnou korupci.
"Vzhledem k tomu, že dary ODS přišly téměř ve stejné době a od jakého okruhu lidí, jsme názoru, že se zcela jednoznačně jedná o dar v souvislosti s privatizací Třineckých železáren," prohlásil soudce Hodoušek.
Soud vycházel z toho, že ODS prokazatelně dostala patnáct milionů korun od lidí napojených na firmu Moravia Steel, kterou v říjnu 1995 Klausova vláda vyhlásila jako vítěze soutěže o Třinecké železárny. Peníze přišly z účtů Milana Šrejbra a Jarmily Mlejnkové shodně koncem roku 1995.
Toto spojení překvapivě odkryl u soudu i místopředseda ODS Miroslav Macek: "V listopadu 1997 nám na finanční komisi ODS Libor Novák řekl, že byl v roce 1995 osloven skupinou podnikatelů ze severní Moravy a že mezi nimi byli i zájemci o privatizaci Třineckých železáren. Říkal jim, že by nebylo vhodné, aby darovali ODS peníze v době, kdy vláda rozhodovala o této privatizaci. Doporučil jim, ať peníze buď nedávají, nebo ať si zajistí konkrétní lidi, kteří tyto peníze ODS poukáží."
