Informace o společných hlídkách se objevila minulý týden. Vycházela z tiskové zprávy pozorovatelů z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Členové její monitorovací mise se účastnili jednání mezi důstojníky ukrajinské armády, veliteli ruských ozbrojených sil a povstaleckými předáky z Doněcké a Luhanské oblasti.
Krize na UkrajiněŽIVOT V KRYTU: BATALION SMRT: AKTIVISTKA: Zeman je obětí Putinovy propagandy VLÁDCI DONBASU: Elektrikář a Leninův obdivovatel SNAJPERKA: Ruka se mi nechvěje NOVINÁŘ: Hlavní problém je korupce BATALION AJDAR: Intelektuálové, kteří bojují z Ukrajinu |
Z jednání podle pozorovatelů vyplynulo, že jsou všechny strany připravené organizovat od 28. prosince společné hlídky. Veškeré vybavení bylo podle zprávy k dispozici, nasazení hlídek však záleží na finální podobě dohody o příměří.
Česká tisková kancelář závěry z jednání interpretovala tak, že od 28. prosince začnou v Donbasu hlídkovat ruští a ukrajinští vojáci. Její zprávu, která se odvolávala na agenturu Unian, poté převzala řada českých médií včetně iDNES.cz (původní zprávu najdete zde).
„Tato informace neodpovídá skutečnosti. Nepovažujeme za možné, abychom hlídkovali na ukrajinském území společně s těmi, kdo se zbraní v ruce nezákonně přešli přes naše hranice,“ prohlásil v pondělí někdejší předseda ukrajinského parlamentu Turčynov.
Podle deníku Ukrajinska pravda ujistil, že Ukrajina má dost sil, aby si zajistila hlídkování „v jakékoliv části naší země“ sama, a zdůraznil, že hlídkovat na ukrajinském území smějí výlučně ukrajinští občané, ať vojáci či policisté.
Podle OBSE měla být linie příměří rozdělena na několik sektorů, kde budou sledování řídit a koordinovat územní monitorovací střediska. Hlídkování se mělo týkat celé délky hranic povstaleckých zón.
O míru se bude jednat v Minsku ve středu a v pátek
Mírová jednání mezi znepřátelenými stranami ukrajinského konfliktu budou pokračovat v Minsku tento týden ve středu a v pátek. Domluvili se na tom při pondělní telefonické konferenci vedoucí představitelé Ruska, Ukrajiny, Německa a Francie Vladimir Putin, Petro Porošenko, Angela Merkelová a François Hollande. Oznámila to ruská a ukrajinská média s odvoláním na Porošenkovu kancelář.
V Minsku se má sejít takzvaná kontaktní skupina, skládající se ze zástupců Ukrajiny, Ruska a OBSE. Dřívějších rozhovorů v Minsku, při kterých bylo dohodnuto příměří na východě Ukrajiny, se zúčastnili rovněž předáci proruských separatistů.
„Diskutující se shodli na nezbytnosti splnit všechny body minských dohod, mezi kterými je příměří, stažení k sil k linii stanovené v memorandu z 19. září, stažení vojsk a těžké výzbroje, jakož i brzké osvobození všech zajatců,“ uvedla Porošenkova kancelář.
Porošenko také naléhal na propuštění důstojnice ukrajinského letectva Nadi Savčenkové, která je v ruské vyšetřovací vazbě a je souzena za údajnou účast na zabití dvou ruských novinářů na Ukrajině. Mezitím byla ve vlasti zvolena poslankyní.
Kreml v komuniké k telefonické konferenci zdůraznil význam dodržování příměří na východě Ukrajiny, což „v posledních dnech znepřátelené strany vcelku plní“. Rovněž zaznělo, že videokonference z pátku 19. prosince mezi zástupci Ukrajiny a proruských povstalců z Doněcka a Luhanska má přispět k uspořádání další schůzky kontaktní skupiny v Minsku v „nejbližší době“. Konkrétní termín však komuniké nezmínilo. Vedoucí představitelé čtyř zemí se dohodli také na pokračování vzájemných kontaktů ohledně ukrajinské krize.
Separatisté podle agentury AFP mezitím dali najevo, že jsou ochotni se další schůzky v Minsku zúčastnit. „Je důležité najít kompromis u vyjednávacího stolu, a ne se zbraněmi v rukou,“ poznamenal jeden z vůdců separatistů Denis Pušilin.
Vyjednávání v posledních dvou týdnech přešlapovalo na místě, protože rebelové a Kyjev se nedokázali shodnout na datu dalšího kola jednání, ačkoliv křehké příměří se vcelku respektuje, poznamenala AFP.
