Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Spojení CIA a Svobodné Evropy dostalo za železnou oponu miliony knih

  7:32aktualizováno  7:32
Americká tajná služba CIA nejenže financovala fungování Rádia Svobodná Evropa, ale její peníze šly i na akce, o kterých se dosud příliš nevědělo. CIA tak například do zemí východní Evropy včetně Československa poslala 10 milionů odborných publikací. Přestože to byla americká rozvědka, její vliv na vysílání byl podle odborníků spíše kladný.

Podoba vysílacího studia rádia Svobodná Evropa z padesátých let. | foto: Archiv Českého rozhlasu, copyright © 2011. RFE/RL Inc.

Před 60 lety začalo z Mnichova vysílat Rádio svobodná Evropa, které v komunistickém ČSSR poslouchaly miliony lidí. Díky akcím k výročí rádia se nyní dostávají na veřejnost zajímavosti, které byly až doposud téměř neznámé. (více o výročí najdete zde) Některé z nich zazněly i na nedávné konferenci k výročí fungování stanice v Mnichově.

"Akce se zasíláním knih, o které se téměř neví, začala přibližně v roce 1956, po potlačení revoluce v Maďarsku," řekl historik Prokop Tomek. Právě v té době totiž zaniká myšlenka na osvobození Československa, kterou nahrazuje idea gradualizmu, podle které je třeba režim změnit zevnitř.

CIA kupuje knížky

V intencích nového postupu začíná CIA do lidově demokratických zemí včetně Československa posílat knihy. Překvapivě nešlo o "podvratnou exilovou" literaturu, jak by se od tajné služby očekávalo, ale o čistě vědecké publikace, které byly za železnou oponou nesehnatelné. Podle bývalého pracovníka radia Alfreda Reische se jednalo celkem o deset milionů knih.

Svobodná Evropa

Rádio Svobodná Evropa začalo oficiálně vysílat v roce 1951 z popudu americké vlády. Mělo na starost šíření informací do evropských socialistických zemí. Sídlem stanice se tehdy stal západoněmecký Mnichov. V roce 1975 se Rádio Svobodná Evropa sloučilo s Rádiem Svoboda, které s výjimkou pobaltských zemí vysílalo pouze na území Sovětského svazu. V roce 1994 skončilo české vysílání radia a v témže roce se stanice přestěhovala do Prahy.

K výročí zahájení vysílání připravil Český rozhlas řadu akcí, odbornou konferenci nebo třeba vydání knihy.

Dnes RFE/RL vysílá pro asi 30 milionů posluchačů v 28 jazycích do 21 zemí.

Publikace z celkem 14 tématických oblastí kupovala CIA od stovek různých nakladatelství a poštou je posílala do knihoven, univerzit nebo jiných odborných pracoviště. Vše fungovalo až do 80. let, jaké ale měla akce výsledky, se přesně neví.

Ohlas z Československa byl prý minimální. Není ani jasné, kolik knih se dostalo k adresátům a které zabavila cenzura na hranicích. CIA přitom za knihy musela utratit miliony dolarů.

Propaganda, nebo žurnalistika?

Právě vliv CIA a americké vlády na chod rádia je předmětem častých debat o jeho nezávislosti. "Byla RFE nástrojem propagandy, nebo zdrojem objektivních informací?" popsal debatu na odborné konferenci Prokop.

Vnitřní systém rádia byl odlišný od jiných stanic. V Mnichově fungoval centrální "news room", kde pracovali profesionální američtí a britští žurnalisté. Ti tvořili zpravodajství, které pak přebíraly národní redakce vysílající do jednotlivých zemí.

"Podle Susan Haas byl problém v tom, že v národních redakcích pracovali exulanti se silným vztahem na cílovou zemi, bohužel ale většinou novinářští amatéři. Ti v některých případech zprávy selektovali podle vlastního uvážení," řekl Tomek. Někdy tak například ignorovali některé směry v disentu, nebo naopak jiné upřednostňovali.

Kontrolní středisko pro vysílání Svobodné Evropy v osmdesátých letech.

Kontrolní středisko pro vysílání Svobodné Evropy v osmdesátých letech. Autor: Archiv Českého rozhlasu, copyright © 2011. RFE/RL Inc.

Role USA a CIA ale podle něj byla jednoznačně kladná. "To, že rádio bylo oficiálně financováno z rozpočtu CIA, byla spíše administrativní technikálie," myslí si Tomek.

Jednoznačným přínosem byla profesionalita, kterou Američané do rádia přinesli. "Podobná instituce postavená jen na emigrantském hnutí by nemohla fungovat, protože by se okamžitě rozhádala a rozpadla," tvrdí historik.

Lže jako Svobodná Evropa

Takzvaná "svobodka" ležela komunistům v žaludku od svého vzniku a pro StB byla jedním z úhlavních protivníků. Způsobů, kterými s ní bojovala, byla celá řada, od rušení vysílání až po vyslání pověstného agenta Pavla Minaříka, který chtěl v budově odpálit bombu.

Tajná policie ale připravovala i akce, které měly pověst rádia pošpinit především u posluchačů. V roce 1970 tak například připravovala dezinformační kampaň na její diskreditaci.

Plán měl celkem sedm bodů. Tajná policie tak chtěla například vybrat z vysílání několik konkrétních informací a ty se pokusit zesměšnit. V časopise Dikobraz se měly objevit kreslené vtipy a obrázky "doplněné vtipným textem".

Ještě kurióznější byl další cíl. "Rozšířit rčení Lže jako Svobodná Evropa mezi naše občany, aby se stalo populární jako jiná rčení," uvádí dokument StB.

Konec českého vysílání Svobodné Evropy. Na snímku zleva: Pavel Pecháček, Olga Kopecká-Valeská, Ivana Tigridová, Pavel Tigrid a Tom Dine.

Konec českého vysílání Svobodné Evropy. Na snímku zleva: Pavel Pecháček, Olga Kopecká-Valeská, Ivana Tigridová, Pavel Tigrid a Tom Dine. Autor: Archiv Českého rozhlasu, copyright © 2011. RFE/RL Inc.

Autor:


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...

Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...



Babiš: Jsem zklamaný hlavně z Pirátů, předčasné volby jsou nesmysl

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš během rozhovoru pro MF DNES. (8. listopadu 2017)

Až sestavíme vládu, půjdeme jednat s každým a začneme u ODS, říká šéf ANO Andrej Babiš. Osloví všechny strany, přestože...

U požáru motorestu na dálnici D10 zasahovali hasiči i v noci

Motorest Čtyři kameny u dálnice D10 nedaleko Hlavence u Prahy na snímku z 19....

Středočeští hasiči v noci na neděli pokračovali v hašení požáru motorestu Čtyři kameny na mladoboleslavské dálnici...

Dopravní podnik testuje gumové bodáky, mají zastavit přebíhače kolejí

Na tramvajové zastávce v Braníku dopravní podnik testuje zábrany v kolejišti...

Pražský dopravní podnik zkouší na jedné z tramvajových zastávek v Braníku gumové zábrany ve tvaru malých bodáků. Mají...

Další z rubriky

Současného prezidenta Zemana by podle průzkumu volilo 41,5 procenta lidí

Prezident Miloš Zeman v Jeseníku na tiskové konferenci na závěr své třídenní...

Současný prezident Miloš Zeman by v prezidentské volbě nyní získal 41,5 procenta hlasů. Bývalého předsedu Akademie věd...

Každý kandidát jen jeden podpis. Rychetský by změnil volební zákon

Michal Horáček, Jiří Hynek, Vratislav Kulhánek a Mirek Topolánek při debatě...

Volební zákon by se měl změnit tak, aby vyloučil možnost dvojího výkladu v případě senátorských podpisů pod kandidaturu...

Zlom v kampani, hodnotí experti vstup Topolánka do boje o post prezidenta

Prezidentský kandidát Mirek Topolánek se účastní pouliční slavnosti Korzo...

Kandidatura bývalého premiéra Mirka Topolánka na funkci prezidenta republiky znamená podle marketingových expertů...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.