Bomby přitom Američané umísťovali, bez vědomí tamních vlád, na základnách například na Islandu (1956-59) nebo v Maroku (1954-63). Mezi země, kde svého času USA měly jaderné zbraně, patřily rovněž Kanada, Filipíny, Jižní Korea a Španělsko.
Americké jaderné zbraně jsou podle expertů stále v sedmi státech, a to Belgii, Británii, Itálii, Německu, Nizozemsku, Řecku a Turecku.
Nejvíce atomových hlavic mělo na svém území bývalé západní Německo jako někdejší "frontový" stát studené války. "Když množství jaderných zbraní NATO dosáhlo vrcholu počtem 7000, byla asi polovina v Německu," konstatuje materiál.
Přesné zprávy o tom, kdy a jaké nukleární zbraně byly mimo území USA dislokovány, dosud neexistovaly. "Nyní máme konečně spolehlivé informace o jejich přítomnosti na tak překvapivých místech, jako je Japonsko, Grónsko, Island nebo Tchaj-wan." Vědci získali informace z Pentagonu, který přesto z bezpečnostních důvodů některé zpřesňující údaje ve zprávě cenzuroval.
V době od prosince 1961 do poloviny roku 1963, kdy vrcholila tzv. karibská krize kolem pokusu Moskvy rozmístit na Kubě jaderné hlavice, Washington umístil na kubánské základně Guantánamo nejaderné komponenty použitelné pro nukleární zbraně.