Rovněž kamenné úlomky významné archeologické hodnoty používali spojenečtí vojáci k plnění pytlů, z nichž si budovali obranné valy.
Autorem zprávy je John Curtis, kterého k návštěvě Babylonu pozvali iráčtí archeologové. Curtis zaznamenal trhliny a díry, které dokládají, že se někdo snažil vylomit ozdobné cihly z proslulých draků zdobících bránu bohyně Ištar.
Velké plochy ve městě byly pokryty štěrkem dopraveným z oblastí vně města. Na některých místech byla tato krycí vrstva zpevněna a dokonce chemicky ošetřena, aby mohla sloužit jako přistávací plocha pro vojenské vrtulníky či jako parkoviště
vozidel.
Americké velení zřídilo vojenskou základnu v Babylonu v dubnu 2003, krátce po zahájení invaze proti režimu iráckého prezidenta Saddáma Husajna. O pět měsíců později přešla tato základna pod polský kontingent.
"Je to úplně stejné, jako by se postavil vojenský tábor u egyptské Velké pyramidy či v prostoru britského Stonehenge," zdůraznil Curtis. Rozhodnutí zřídit vojenské zařízení v Babylonu přitom označil za "politováníhodné".
Babylon bývá označován za kolébku civilizace. Patřil k tzv. sedmi divům antického světa a byl hlavním městem stejnojmenného antického státu, jehož existence je doložena mezi lety 1800 a 600 před naším letopočtem. Nejznámější památkou spojenou s tímto městem byly visuté zahrady královny Semiramis.
