Jako za studené války. Americké letectvo volá po masivním posílení

  20:02aktualizováno  20:02
Pokud si chtějí Spojené státy nadále udržet strategický náskok před Čínou a Ruskem, tak musí mohutně posílit své letectvo. Vyplývá to z nové studie vypracované Pentagonem, podle níž by počet letek měl do roku 2030 vzrůst o čtvrtinu. Vojenský analytik Lukáš Visingr souhlasí s tím, že Američané mají co zlepšovat.

Americký bombardér B-52 Stratofortress nad Baltem (9. června 2016) | foto: facebook.com/USairforce

Studie uvádí, že počet akcechopných letek by měl stoupnout ze současných 312 na 386 a počet zaměstnanců letectva by se měl zvýšit o 40 000. Pokud by Washington ambiciozní plány schválil, rozrostly by se americké vzdušné síly na úroveň, které dosahovaly naposledy za studené války. 

Zároveň by to znamenalo potvrzení odklonu od strategie založené na „válce proti teroru“ a větší důraz na geopolitické soupeření s Čínou a Ruskem (více čtěte zde: Obrana USA bude modernizovat, chce se soustředit na Rusko a Čínu). Jsou to především masivní investice Pekingu do těžkých bombardérů a nových základen v Pacifiku, které Pentagon zneklidňují.

„Během posledních sedmnácti let jsme se těšili luxusu, že jsme byli dominantní velmocí, která se soustředila na násilný extremismus,“ řekla podle listu The Washington Post tajemnice ministerstva obrany pro letectvo Heather Wilsonová. „Musíme se však realisticky dívat na svět, ve kterém žijeme. Naše letectvo je příliš malé na to, co od něj národ čeká,“ dodala.

Masivní rozšíření naznačuje odklon od praxe z posledních desetiletí, kdy se americké letectvo soustředilo především na kvalitu. „Američané musí počítat s tím, že by mohlo dojít ke konfliktu s mocností, která by s nimi mohla být plus minus srovnatelná. A soustředit se v tak rozsáhlém konfliktu jenom na kvalitu by bylo zrádné, proto je potřeba mít početní rezervu. A to je právě to, co US Air Force dnes postrádá,“ uvedl pro iDNES.cz vojenský analytik Lukáš Visingr.

Řeč je především o Číně, jejíž letectvo jde početně i technologicky nahoru. „Na USA sice stále nemají, ale za posledních deset let udělali dramatický pokrok,“ řekl Visingr a připomněl, že zatímco Rusové se stále potýkají s projektem své stíhačky páté generace Su-57, Čínané už rozjeli malosériovou výrobu svého letadla Chengdu J-20

„J-20 není na takové úrovni jako F-22 Raptor nebo F-35, ale může se stát, že Číňané budou mít v součtu se svými staršími letouny početní převahu. Kdyby čínské letectvo přišlo o pět set letadel, tak by ho to sice bolelo, ale mohlo by dál fungovat. Kdyby Američané přišli v Pacifiku o pět set letadel, tak by to pro ně bylo prakticky likvidační,“ domnívá se Visingr.

Více bombardérů a rychlejší nástup F-35

Studie, která by v březnu měla být prezentována v Kongresu, naznačuje podstatné rozšíření bombardovacího letectva. Počet bombardovacích letek by měl vzrůst ze současných devíti na čtrnáct a předpokládá se, že největší investice by směřovala do nových strategických bombardérů B-21 (o nich více zde: Americké letectvo poprvé ukázalo podobu nového strategického bombardéru). 

„Bombardéry jako nosiče přesně naváděných zbraní a střel s plochou dráhou letu jsou jedním z úhelných kamenů americké vojenské moci. Z letos vydaného Nuclear Posture Review je navíc zejmé, že Američané chtějí posílit svůj jaderný odstrašující potenciál a v tom bombardéry jako nosiče nuklárních zbraní hrají velice důležitou roli,“ říká k tomu Visingr.

Fotogalerie

Počet stíhacích letek by měl vzrůst ze současných 55 na 62. Se stárnoucími stroji F-15 a F-16, které nejsou vybaveny technologií stealth a jsou tak ze strany moderních protivzdušných systémů Ruska a Číny zranitelnější, se už nepočítá. Místo nich letectvo chce rychleji nakupovat stroje F-35 (o nich více zde: Patnáct ku jedné. Kritizované F-35 zametly s argumenty skeptiků oblohu).

„Vyzbrojení perutí se musí obměnit, aby ho z většiny tvořily letouny páté generace,“ řekl portálu Foreign Policy vysoce postavený zdroj z velení vzdušných sil, který si nepřál být jmenován. „Usilujeme o to, abychom do výzbroje zařadili sto kusů F-35 ročně,“ dodal.

Projekt letounu páté generace provázely velké kontroverze, především kvůli překročení nákladů. „Ten letoun je revoluční a přináší tolik nových prvků, že by byl zázrak, kdyby ho neprovázely problémy. Ale až se to všechno za pět deset let podaří vychytat a budou se provádět postupné modernizace, tak F-35 nebude mít konkurenci a vzhledem k jeho předpokládaným počtům je jasné, že to bude páteř americké vojenské síly,“ myslí si Visingr.

Nové stroje a letky by měly přibýt v rámci velitelství speciálních operací, mohla by také vzniknout úplně nová letka lehkých útočných strojů, které by umožnily lacinější způsob boje s radikály na Blízkém východě. Zajímavý je důraz na investice do průzkumných letounů a létajících tankerů  - studie počítá se čtrnácti novými letkami tankovacích strojů. 

„Americká převaha je založená na informačním náskoku a na tom, že díky tankovacím letounům dokážou operovat po celém světě. Jenže Čína si to uvědomuje také,“ poznamenává Lukáš Visingr, podle kterého se americké letectvo v otázce tankerů dostává na hranici svých možností.

„Kdyby se někdo zaměřil na systematickou likvidaci tankovacích a průzkumných letadel, tak by mohl americkému letectvu způsobit obrovské problémy. Proto se snaží vybudovat početní rezervu, která by dokázala snášet ztráty.“

Kde na to vzít

Studie neuvádí, na kolik by rozšíření letectva mělo vyjít. Odborníci soudí, že pouze zvýšení množství personálu by ročně vyšlo na 13 miliard dolarů a domnívají se, že politici rozhodně nesplní všechny plány načrtnuté v studii. „Ukazuje se, jaká je propast mezi fiskální realitou a bezpečnostními požadavky,“ cituje Foreign Policy zdroj z Washingtonu.

Podle Visingra lze studii lze chápat jako záměrně nadsazené volání o peníze. „Je to požadavek ve stylu ‚Když chceš kotě, žádej koně.‘ Trump se k vojákům staví velmi vstřícně, jeho vojenský rozpočet je největší v historii. Takže nějaké rozšíření určitě přijde. Možná ne tak velké, ale nějaké bude a potřeba to je,“ míní analytik.

Heather Wilsonová přiznává, že miliardové investice do letectva se budou hledat těžko. Pokud se však nenajdou, bude to podle ní mít pro Spojené státy „závažné bezpečnostní důsledky“. 

„Náskok mezi námi a naším významným soupeřem se začne zmenšovat, což znamená, že prezident bude mít v případě krize méně možností a roste riziko, že nedokážeme splnit cíle, které nám stanovila národní bezpečnostní strategie,“ uvedla Wilsonová s odkazem na čínské ambice.¨

Autor:



Hlavní zprávy

Nejčtenější

Zemřela chovatelka uštknutá mambou, podle lékařů ale z jiné příčiny

Mamba zelená, kterou odchytil herpetolog do boxu. (05.10.18)

Žena, kterou v minulém týdnu uštkla mamba zelená, zemřela. Podle lékařů ale nebyl příčinou útok smrtelně jedovatého...

Tenhle objev se vymyká všemu, říká o úspěchu českých egyptologů jejich šéf

Ředitel Českého egyptologického ústavu Miroslav Bárta.

Čeští egyptologové opět potvrdili, jak jsou mimořádně úspěšní na své koncesi v Abúsíru nedaleko Káhiry. Oznámili další...



Zeman opět v živém vysílání mluvil vulgárně. O ekonomických „zm*dech“

Prezident Miloš Zeman vystoupil 5. října 2018 v Jízdárně Pražského hradu na...

Prezident Miloš Zeman v živém vysílání veřejnoprávního Českého rozhlasu opět mluvil vulgárně. Nejprve se ujistil, že...

Kvůli Zemanovým vulgaritám jsem chtěl vysílání ukončit, řekl moderátor ČRo

Prezident Miloš Zeman vystoupil 5. října 2018 v Jízdárně Pražského hradu na...

Prezident Miloš Zeman v pondělním živém vysílání Českého rozhlasu označil solární barony za ekonomické zm*dy. A opět...

Mladík zavraždil na Krymu dvě desítky studentů, zřejmě ze zhrzené lásky

Ve škole na Krymu se střílelo. Policie čin vyšetřuje jako masovou vraždu. (17....

Ozbrojený mladík, který se údajně mstil za neopětovanou lásku, zabil ve škole v Kerči na anektovaném Krymu 19 lidí. Po...



Další z rubriky

Kim pozval papeže do Severní Koreje, ten je ochotný cestu uskutečnit

Jihokorejský prezident Mun Če-in  při setkání s papežem Františkem

Papež František zřejmě navštíví Severní Koreu. Pozvání od Kim Čong-una mu vyřídil jihokorejský prezident Mun Če-in při...

Summit EU opět ukázal, jak trvá se domluvit, migrace už ale není trauma

Premiér Andrej Babiš na summitu EU v Bruselu (18. října 2018)

Čtvrteční summit lídrů členských států Evropské unie se uskutečnil v poměrně klidné atmosféře. Dohodu ve sporné otázce...

Unijní soud pozastavil polský zákon o Nejvyšším soudu, porušuje smlouvy EU

Polský premiér Mateusz Morawiecki na summitu EU s asijskými zeměmi v Bruselu...

Polsko musí okamžitě zastavit uplatňování opatření snižujícího věk odchodu do důchodu pro soudce Nejvyššího soudu....



Najdete na iDNES.cz