Procházková dostala ve středečním prvním kole tajné volby pouze 15 senátorských hlasů ze 62 odevzdaných, ve druhém kole jen deset ze 45.
Nominaci někdejší signatářky Charty 77 Procházkové provázela kritika jejích současných postojů, mimo jiné od pracovníků ÚSTR (psali jsme zde). Poukazovali na to, že spisovatelka s hodnocením minulosti nakládá ideologicky a používá propagandistický a demagogický styl. Zeman navrhoval Procházkovou jako nástupkyni zesnulé Naděždy Kavalírové, která byla dlouholetou předsedkyní Konfederace politických vězňů.
Podle mluvčího Hradu Jiřího Ovčáčka byla Procházková před rokem 1989 odvážná. „Paní Lenka Procházková je signatářkou Charty 77. Byla odvážná v době, kdy odvaha nebyla levná. Je smutné, že přes tento fakt byla neodvážnými senátory vyhodnocena jako ideologicky nevyhovující,“ napsal.
Kontroverzní výroky
Odboráři ÚSTR v otevřeném dopise poukázali na vystoupení Procházkové, při kterých třeba pálila symboly NATO, vyzývala Česko, aby se stalo pátou kolonou v Evropské unii, nebo katolickou církev označovala v souvislosti s majetkovým vyrovnáním za národního nepřítele. Invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 pak hodnotila jako zradu západních politiků, kteří změny v Československu obětovali pro udržení mocenského rozdělení světa.
Samotná Procházková výtky vůči své osobě odmítla. Senátorům před volbou řekla, že by se jako členka rady chtěla věnovat publikační činnosti ústavu a reformnímu období v roce 1968, které ukončil vpád vojsk Varšavské smlouvy. Chtěla se věnovat i vlivu médií na likvidaci demokratických režimů nebo období druhé republiky mezi okleštěním Československa mnichovskou dohodou a vyhlášením protektorátu.
